USA mají problém. Na souostroví s jejich základnou zavlála mauricijská vlajka

„Symbolicky jsme vztyčili vlajku, jak to udělala Británie mnohokrát, když získávala kolonie. Nicméně my si bereme zpět to, co vždy bylo naše,“ řekl velvyslanec, když vztyčoval vlajku na ostrově ležícím 500 km jižně od Malediv.

„Toto je poprvé, kdy Mauricius vyslal svou expedici na tuto část svého území,“ uvedl mauricijský premiér Pravind Jughauth v předtočeném projevu, který zazněl při slavnostním aktu, a dodal, že je mu líto, že nemohl být osobně přítomen. Listu The Guardian pak řekl: ”Mezinárodní společenství a mezinárodní instituce už rozhodly, že je to naše území. To, co děláme, je legitimní.“

Čagoské ostrovy jsou jedinou součástí zámořského Britského indooceánského území. Mezinárodní rozhodčí soud v Haagu 25. února 2019 ve svém verdiktu uvedl, že nárok Británie je neoprávněný, neboť Čagoské ostrovy Londýn účelově oddělil od Mauricia, než země získala v roce 1968 samostatnost. Už v lednu 2019 Mezinárodní tribunál pro námořní právo v Hamburku zamítl britské nároky na ostrov, která Londýn hájil tím, že Mauriciu zaplatil čtyři miliony liber. Mauricius však tvrdí, že jednal pod britským nátlakem.

Valné shromáždění OSN pak v rezoluci z 22. května 2019 schválené 116 hlasy vyzvalo Spojené království, aby do šesti měsíců ukončilo koloniální správu nad Čagoskými ostrovy a předalo je pod správu Mauricia. Rezoluce byla schválena navzdory tlaku a lobbování USA, které hlasovaly stejně jako Maďarsko, Izrael, Austrálie a Maledivy proti verdiktu. Francie a Německo se zdržely hlasování a Španělsko, Švédsko i Švýcarsko hlasovaly pro předání pod správu Mauriciu.

Ani verdikt soudu haagského soudu, ani rezoluce Valného shromáždění nejsou vymahatelné, zvyšují však tlak na Londýn.

Nejde ale o atol Peros Banhos, kde byla vyvěšena vlajka, ale o největší ostrov v Čagoském souostroví Diego García. Na něm se nachází velká americká základna, která nabývá na významu. Používala se pro podporu operací proti Afghánistánu a nyní hraje klíčovou roli ve snaze USA, Británie a Austrálie se postavit Číně a jejím expanzivním plánům.

Kvůli stavbě základny bylo ostrova v sedmdesátých letech vystěhováno 1500 až 2000 Čagosanů. Pro ně sice byl vytvořen fond se 40 miliony liber, ale zatím z něj byla uvolněna jen malá část prostředků.

Podle listu Nikkei Asia Mauricius údajně nabídl americkému prezidentovi Joeu Bidenovi možnost pronájmu základny na 99 let.

Otázka statutu Čagoských ostrovů přitom ztěžuje pozici Západu vůči Číně, jež si klade nároky na 90 procent Jihočínského moře. Část těchto nároků vůči Filipínám byla zamítnuta haagským rozhodčím soudem v roce 2016, ovšem Čína verdikt odmítla uznat a dále v oblasti budovala základny na umělých ostrovech. Ve chvíli, kdy Británie odmítá respektovat verdikt téhož soudu, oslabuje to pozice Británie a USA vůči Pekingu.