USA dávají Izraeli ultimátum kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy. Hrozí odstřižením od vojenské pomoci

V psaném varování podepsaném ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a ministrem obrany Lloydem Austinem stojí, že je americká vláda znepokojena zhoršením humanitární situace, ze kterého primárně viní Izrael. Ten podle ní za poslední měsíc zamítl nebo brání téměř 90 % humanitárních aktivit na severu a jihu oblasti. Současné izraelské operace v severní Gaze podle zpráv z oblasti navíc způsobily vysoký počet civilních obětí, uvádí BBC. Izrael odmítá, že by bránil humanitární pomoci.

Spojené státy mají zákon, jenž zakazuje vojenskou pomoc státům, které brání dodání americké humanitární pomoci. Právě tímto zákonem nyní dopis amerických představitelů hrozí. USA jsou přitom největším dodavatelem zbraní do Izraele, jenž je na Američany dodaných letounech, naváděných bombách, střelách a dělostřeleckých granátech v bojích s Hamásem a Hizballáhem silně závislý.

Kromě posílení dostupnosti humanitární pomoci v následujících třiceti dnech dopis také požaduje, aby Izrael do příchodu zimy zajistil, že do Gazy bude denně proudit nejméně 350 tahačů. Těm mají být otevřeny všechny čtyři stávající velké hraniční přechody i nový pátý. Izrael má také ukončit „izolaci severní Gazy“ a potvrdit, že izraelská vláda nepřikročí k „nucené evakuaci civilistů“ ze severu na jih.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že je dopis „soukromou diplomatickou komunikací, jež neměla být zveřejněna“. O konkrétních dopadech pro Izrael, pokud požadavky nesplní, odmítl spekulovat. „Obdržitelé americké vojenské pomoci neodmítají a nebrání svévolně poskytování americké humanitární pomoci. To je prostě zákon a ten my samozřejmě dodržujeme. Ale doufáme, že Izrael provede změny, které jsme načrtli,“ řekl jen.

Miller ještě popřel, že by stanovená třicetidenní lhůta byla nějak spojená s nadcházejícími americkými prezidentskými volbami, jež se budou konat 5. listopadu. Podle jeho slov bylo prostě jen vhodné dát Izraeli čas, „aby se různorodými problémy propracoval“.

Izrael momentálně dopis USA vyhodnocuje a podle tamních představitelů bere stát tuto záležitost vážně a na obavy Washingtonu chce odpovědět. Izraelci se dlouhodobě hájí, že proudu humanitární pomoci nebrání a na severu oblasti jsou jejich cílem operativci teroristického hnutí Hamás. To současnou válku v Pásmu Gazy rozpoutalo vloni 7. října vpádem do jižního Izraele, při kterém brutálně povraždilo na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 250 zavleklo jako rukojmí do Pásma Gazy. Většina z nich už nežije.

V pondělí sice izraelská armáda na sever Gazy hraničním přechodem Erez vpustila třicet tahačů s pomocí od Světového potravinového programu (WFP), ale během předcházejících dvou týdnů se do této části teritoria podle OSN nedostaly vůbec žádné potraviny. OSN také uvádí, že je Gaza ve stavu „trvalé vrcholné pohotovosti“.

Šéf WFP Antoine Renard médiím sdělil, že lidé na severu Gazy na dodávkách pomoci nyní zcela závisí, protože k čerstvým potravinám jinak nemají prakticky žádný přístup. Izrael poukazuje na to, že dodávek potravin se okamžitě zmocňuje Hamás a s civilním obyvatelstvem se o ně nedělí.