USA chtějí v Radě bezpečnosti dvě stálá křesla pro africké státy

Nynější oznámení má podle představ USA zlepšit vztahy s africkými státy, kterým se často nelíbí, jak Washington podporuje pokračující izraelskou odvetnou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a také by mělo prohloubit vztahy s ostrovními státy v Pacifiku, kde se snaží svůj vliv posilovat Čína, píše Reuters.

„Musíme být schopni prolomit patovou situaci, která příliš často brzdí pokrok a blokuje konsenzus v Radě,“ prohlásil už loni Biden před Valným shromážděním OSN. „Potřebujeme více hlasů a více perspektiv u stolu,“ dodal.

Úkolem Rady bezpečnosti je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, má přitom pravomoc uvalovat sankce a zbrojní embarga a schvalovat použití síly. Od doby vzniku OSN v roce 1945 tvoří Radu bezpečnosti pět stálých členů s právem veta - jsou jimi Británie, Francie, USA, Rusko/Sovětský svaz a Čína. Nestálých členů bylo původně šest, později v roce 1965 se jejich počet zvýšil na deset.

Jakékoliv další rozšíření Rady bezpečnosti by musely podpořit dvě třetiny 193 členských států OSN a navíc všech pět stálých členů Rady. Taková shoda se momentálně nezdá příliš pravděpodobná, což si zjevně uvědomují i ve Washingtonu. Oznámení Thomasové-Greenfieldové má tak pouze „posunout tuto agendu kupředu tak, abychom mohli někdy v budoucnu dosáhnout reformy Rady bezpečnosti“.

Na potřebě reformy stávajícího stavu se totiž sice shodnou téměř všechny členské státy, jejich konkrétní představy se ale kvůli odlišným zájmům často dramaticky rozcházejí.

„Skupina G4 sestávající se z Brazílie, Německa, Indie a Japonska vede kampaň za stálá křesla v Radě už roky. Tyto země mají zase regionální rivaly, kteří proti jejich stálému členství protestují. Pákistán je proti Indii, Jižní Korea a Indonésie mají námitky proti Japonsku a Argentina a Mexiko mají obavy z Brazílie,“ podotkla například loni stanice Voice of America, která vyzpovídala politologa Stewarta Patricka z think tanku Carnegie Endowment for International Peace.