Článek
Příležitost k ovládnutí společnosti Crypto se tajným službám naskytla na konci 60. let minulého století, když se zakladatel firmy Boris Hagelin rozhodl odejít na odpočinek.
Operaci CIA nazvala Minerva po římské bohyni moudrosti, BND ji označovala jako Rubikon podle italské řeky. Po Ceasarově tažení na Řím, při kterém se rozhodl tuto řeku překonat, označuje sousloví „překročit Rubikon“ významné rozhodnutí, které už není možné vzít zpět.
V důsledku utajeného vlastnictví společnosti Crypto měli Američané s Němci možnost vstupu do jejích výrobků, a tedy příležitost číst komunikaci více než 130 vlád a tajných služeb.
BND se z operace stáhla na počátku 90. let minulého století, když vyhodnotila riziko prozrazení jako příliš veliké. CIA následně podle listu The Washington Post německý podíl odkoupila a v projektu pokračovala až do roku 2018, kdy se z firmy rovněž stáhla.
Litva a Rusko si vyměnily špiony, je mezi nimi i norský důchodce
„Byl to zpravodajský tah století,“ citovala trojice médií příslušné hodnocení CIA. „Zahraniční vlády platily USA a západnímu Německu slušné peníze za privilegium, že jejich nejtajnější komunikaci mohou číst nejméně dva cizí státy a možná až pět či šest,“ napsal The Washington Post s připomínkou, že západní rozvědky někdy výsledky svých zjištění poskytovaly spojencům.
Němci i Američané tak například sledovali komunikaci íránských kleriků za krize v roce 1979, kdy íránský dav obsadil americké velvyslanectví v Teheránu a zajal 66 amerických rukojmí. Poskytli také Británii za války o Falklandy informace o argentinské armádě či vyslechli vzájemné gratulace libyjských představitelů po bombovém útoku na berlínské diskotéce v roce 1986.
Stejně tak Američané s Němci věděli o vraždách, které organizovaly jihoamerické diktátorské režimy.
Fiktivního hackera Guccifera stvořila ruská rozvědka GRU
Zásadní nevýhodou špionážního programu CIA a BND byla skutečnost, že hlavní američtí soupeři, tedy Sovětský svaz a Čína, přístroje společnosti Crypto nikdy nepoužívali.