Článek
Asi 700 zachráněných uprchlíků pocházejících z Barmy a Bangladéše se nyní nachází na území Indonésie a jejich další osud je nejasný. Odhaduje se, že další tisíce imigrantů jsou stále na lodích, protože nedostali od úřadů okolních zemí povolení přistát.
Zpravodaj BBC Martin Patience hovořil s některými přeživšímu běženci v indonéském přístavu Langsa. Jak britská televizní stanice poznamenala, jejich výpovědi nemohly být nezávisle ověřeny.
Loď, na které se nacházeli, chtěla údajně přistát v Malajsii, ale tamější námořnictvo je odehnalo od břehů. Na moři prý strávili asi dva měsíce. A když je v pátek zachránili indonéští rybáři, mnoho z uprchlíků trpělo podvýživou a dehydratací.
Barmská vláda odmítá, že by za současnou uprchlickou krizi mohla, a oznámila, že možná nedorazí na jednání regionálních vůdců, které má být zaměřené na řešení krize a proběhne 29. května.
Tragický osud Rohingů
Humanitární krize v Bengálském zálivu je podle expertů důsledkem toho, že jihovýchodní Asie léta tiše ignorovala osud muslimské menšiny Rohingů, kteří žijí v Barmě a stěžují si v této převážně buddhistické zemi dlouhodobě na diskriminaci. Ačkoli na území Barmy pobývají Rohingové po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Téměř 140 000 Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012.
Právě Rohingové tvoří značnou část uprchlíků, další pocházejí z chudého Bangladéše. Imigranti chtějí zejména do Malajsie, kde tvoří většinu obyvatelstva muslimové. Země v posledních letech přijala již asi 45 000 Rohingů. Nyní ale její představitelé prohlásili, že další utečence již přijmout nemohou. Podobné postoje zastávají i zástupci indonéských a thajských úřadů.