Článek
Češky, kterým je kolem 25 let, přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale z auta vysadili a ponechali si jeho zbraň. K činu se zatím nikdo nepřihlásil, a není tak ani znám jeho motiv.
Podobné incidenty jsou v oblasti ale poměrně časté a hlavním cílem pachatelů bývá výkupné. I únosy, které provedly teroristické skupiny s jasnou ideologií, měly hlavně přinést peníze.
Povolání: únosce
"Únosy jsou převážně snahou získat peníze," řekl Greg Bang, který vede pojišťovací službu pro případ únosů a výkupného v New Jersey. "V Mexiku, které je světovou metropolí únosů, je to kariéra: ráno vstanou, celý den unášejí a vydírají výkupné, a pak jdou domů k manželkám," dodal.
Bang odhaduje, že pojištění pro případ únosů a výkupného má 80 procent z 500 firem uvedených v žebříčku časopisu Fortune, a kupují si ho také bohatí jednotlivci. V ostatních případech výkupné zaplatí příbuzní. V roce 2009 somálští únosci propustili australského fotografa Nigela Brennana po patnáctiměsíčním věznění poté, co si jeho rodina vzala hypotéku na dům, aby měla na výkupné.
Americké Národní středisko boje proti terorismu uvádí, že v roce 2010 unesli teroristé 6050 lidí. Únosy spáchané dalšími zločinci jsou ale ještě mnohem početnější a skutečný rozsah není možné zjistit, protože tisíce případů nejsou ohlášeny. Čtvrtina z nich se stále odehrává v Latinské Americe, ale Asie je čím dál tím nebezpečnější od roku 2004 a počet únosů stoupá i v Africe a na Blízkém východě.
Gangy, které berou rukojmí, jsou aktivní po celém světě: znepřátelené strany v Sýrii, drogové kartely v Mexiku, zločinecké gangy na Filipínách a kolumbijští povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Hlavním dějištěm únosů se ale postupně stává oblast Sahelu, uvádí bývalý vyjednavač britské vlády David Ryan.
Peníze z únosů financovaly vzbouřence v Mali
Obyvatelé západních zemí, které unesou islámští ozbrojenci, mají v oblasti Maghribu nejvyšší cenu. V roce 2011 za jednoho západního rukojmího dostali průměrné výkupné 5,4 miliónu dolarů, uvedli američtí činitelé. Cena za další rukojmí se pohybovala kolem několika set tisíc dolarů, což je stále dost, aby se unášení vyplácelo. Nigerijská policie v lednu uvedla, že jihokorejská společnost Hyundai zaplatila 190 000 dolarů za propuštění šesti svých dělníků, které unesl zločinecký gang.
Alžírští vojáci dopravázejí jednoho z rukomích. Radikálové jich celkem zadržovali 700.
Rukojmí jsou obvykle bezpečně propuštěni po vyplacení výkupného. To tvoří základ úspěšného podnikání. Podle některých odhadů Al-Káida islámského Maghribu za poslední desetiletí vydělala na únosech západních občanů asi 90 miliónů dolarů. To byla velká vzpruha pro její zisky, která pomohla například financovat nečekaně silný odpor proti francouzským vojákům v Mali.
Únosci francouzské rodiny v Kamerunu zveřejnili video požadující propuštění muslimských bojovníků v Kamerunu a učinili téměř povinnou zmínku o francouzské intervenci v Mali. [celá zpráva]
Vrtulník Lynx nad lodí Samho Jewelry před útokem
Pirátství ustupuje
Zatímco únosů v zemích Sahelu přibývá, pirátství je na ústupu. Mezinárodní úřad pro námořní dopravu loni zaznamenal 297 pirátských útoků, oproti 439 v roce 2011. Piráti se v uplynulém roce zmocnili celkem 28 lodí a zajali 585 námořníků, z nichž šest zabili. Pouze 75 útoků se odehrálo ve vodách okolo Somálska a v Adenském zálivu, oproti 237 případům o rok dříve. Somálští piráti loni zajali 14 lodí, tedy polovinu ve srovnání s předchozím rokem. Důvodem je nasazení vojenských lodí v Adenském zálivu a u břehů Somálska. [celá zpráva]
Podle společnosti Geopolicity, která se zaměřuje na ekonomické analýzy, se zisk z pirátství v roce 2010 pohyboval mezi 75 až 238 milióny dolarů (4,1 miliardy korun). [celá zpráva]
Část peněz také získali somálští vzbouřenci.
