Článek
Mluvčí ugandského prezidenta Tamale Mirundi řekl agentuře AP, že Kaddáfí by mohl být přijat v Ugandě. Zdůraznil, že ugandskou politikou je akceptovat žádosti o azyl, protože za krutovlády diktátora Idiho Amina mnoho Uganďanů muselo utéci ze země.
„Má tedy měkké normy pro lidi hledající azyl. Kaddáfí by mohl mít umožněno tady žít, kdyby se pro to rozhodl,“ řekl mluvčí. V této východoafrické zemi žije 20 000 uprchlíků z Keni, Somálska, Súdánu, Eritrey a Rwandy.
Uganda by také přijala Kaddáfího i proto, že ugandský prezident Yoweri Musevini patří rovněž ke staré gardě afrických vládců. U moci je 25 let. Stále je však obyvatelstvem podporován, v únoru byl znovu zvolen do funkce hlavy státu.
Musevini má s Kaddáfím těsné styky. Plánoval v půlce března navštívit Libyi, ale nakonec tam jel jen ministr zahraničí. Musevini také odsoudil nálety na Libyi jako vměšování do vnitřních záležitostí. Vyzval však Kaddáfího, aby s rebely jednal.
"Přes všechny své chyby je opravdovým vlastencem. A já dávám přednost nacionalistům před loutkami v rukou zahraničních zájmů,“ řekl o něm ugandský prezident.
Odchod Kaddáfího by mohl pomoci vyřešit situaci v Libyi, kde zatím rebelové nemají dost sil porazit vládní vojska. Proti jejich možnému vyzbrojování, o němž mluvil americký prezident Barack Obama a jeho ministryně zahraničí Hillary Clintonová, se zvedl silný odpor. Odmítlo je Rusko, které zdůraznilo postoj NATO, jež vyzbrojení rebelů také odmítá. [celá zpráva]
Život v exilu by ale Kaddáfímu mohlo znemožnit stíhání ze strany mezinárodního trestního soudu, jehož hlavní žalobce uvedl, že se v květnu rozhodne, zda bude Kaddáfího stíhat. Uganda zřízení soudu schválila a musela by Kaddáfího vydat.
Postoj Kaddáfího k odchodu do exilu není znám. Spekulovalo se, že o něj usiluje, ale nikdy to nepotvrdil. Uváděl, že chce zemřít ve své zemi. [celá zpráva]