Hlavní obsah

Turecko vyšle na základě pozvání vojáky do Libye, oznámil Erdogan

Ankara

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye, jejíž vláda ho o to požádala. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu hned poté, co se sejde po prázdninách, uvedly agentura Reuters a turecké listy Hürriyet a Daily Sabah.

Foto: Pool New, Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Článek

„Půjdeme na místa, kam jsme byli pozváni. Protože tu je pozvání, přijmeme jej,“ řekl Erdogan na setkání vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Erdogan dále dodal, že Turecko se shodlo s Tuniskem, že je potřeba poskytnout podporu mezinárodně uznané vládě národní jednoty (GNA) vedené premiérem Faízem Sarrádžem. Erdogan ve středu navštívil Tunisko, kde jednal o spolupráci na zajištění klidu zbraní v sousední Libyi.

Foto: Murat Cetinmuhurdar/ppo, Reuters

Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (v brýlích) po příletu do Tuniska uvítal prezident Kais Sajíd.

Erdogan uvedl, že chaos v Libyi, která má dvě vlády, přičemž jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem se pokoušejí dobít Tripolis a svrhnout Sarrádže, má dopad i na sousední země.

„Jsem přesvědčen, že Tunisko hodnotně a konstruktivně přispěje k úsilí dosáhnout stability v Libyi,“ řekl Erdogan.

Turecko už letos podpořilo Sarrádžovu vládu, když navzdory embargu Rady bezpečnosti poskytlo obrněné transportéry Kipri a bezpilotní letadla Bayraktar TB2.

V projevu turecký prezident současně odsoudil země, které podporují Haftara: „Podporují vojenského vůdce, ale my podporujeme legitimní vládu a její žádost o vylsání vojáků. To nás odlišuje.“ Haftara podporují Egypt, Jordánsko a Spojené arabské emiráty. V jeho řadách také bojují ruští dobrovolníci a súdánské milice.

Turecká vláda podepsala koncem listopadu se Sarrádžovou vládou dvě dohody - jednu o vojenské spolupráci a druhou o hranicích ve východním Středomoří, v níž si obě strany v moři vymezily výlučné ekonomické zóny ve Středozemním moři.

První dohodou Ankara znepokojila zejména Rusko, druhou vyvolala spor s Řeckem, řeckou částí Kypru a s Egyptem kvůli zónám průzkumu a těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Nejsou v souladu s mezinárodním námořním právem, protože upírají ostrovům právo na výlučnou ekonomickou zónu na základě toho, že mají kratší pobřeží.

Dohoda o vojenské spolupráci má Sarrádžově vládě pomoci v boji proti LNA. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.

Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety - ten na východě, za nímž stojí samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) generála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, která má podporu OSN. Původně však měl mezinárodní podporu východolibyjský kabinet, ovšem odmítl vstoupit do vlády národní jednoty, protože Haftarovi odepřeli možnost velet celé armádě.

Výběr článků

Načítám