Článek
Pentagon se chystá vyslat do Afghánistánu další 4000 vojáků a Trump podle Reuters zvažuje také rozšíření přeshraničních útoků bezpilotních strojů nad pákistánským územím a zejména nad kmenovými oblastmi u hranic, které jsou baštou islámských extremistů. USA tyto útoky vedou od dob prezidenta George W. Bushe a údery zintenzivnily za Bushova nástupce Baracka Obamy.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Jak napsala agentura Reuters, vyloučeno nyní není ani přesměrování či pozastavení americké pomoci Pákistánu, který by už Washington v krajním případě nemusel nadále vnímat jako svého klíčového nealiančního spojence v oblasti. Pákistán od roku 2002 obdržel více než 33 miliard dolarů americké pomoci včetně 14 miliard z Koaličních podpůrných fondů CSF, z něhož americké ministerstvo obrany spojencům kompenzuje náklady na operace proti povstalcům.
Ne všichni jsou ale podle zprávy přesvědčeni, že by to vedlo k úspěchu, protože podobné snahy omezit pákistánskou podporu radikálům v minulosti pokaždé ztroskotaly.
Šestnáct let boje s Tálibánem
Washington zatím prohlašuje, že o spolupráci s Pákistánem stojí. „Spojené státy a Pákistán zůstávají partnery v rámci širokého spektra národně bezpečnostních otázek,“ řekl mluvčí Pentagonu Adam Stump.
Američané podnikli vpád do Afghánistánu na podzim roku 2001 kvůli vládě Tálibánu, která poskytla azyl vůdci teroristické Al-Káidy Usámu bin Ládinovi a po útocích v USA z 11. září 2011 ho odmítla vydat.