Troufněte si na Čínu a rozbijete si hlavu do krve, varuje svět Si Ťin-pching

„Nikdy nepřipustíme, aby nás jakákoliv cizí mocnost šikanovala, utlačovala nebo si nás podmanila. Každý, kdo se k tomu odváží, si rozbije hlavu do krve o velkou ocelovou zeď, kterou ukovalo přes 1,4 miliardy Číňanů,” hřímal Si Ťin-pching v proslovu, jímž zahájil pompézní oslavy v Říši středu. Vysloužil si za to bouřlivý potlesk.

Americká televize CNN si povšimla, že v anglickém přepisu projevu Si Ťin-pchinga byl volený jazyk mírnější a neobsahuje například obrat o zkrvavené hlavě. Spojené státy – největší globální soupeř Pekingu na pomyslné šachovnici světových velmocenských her – na Si Ťin-pchingovo varování zatím nijak nereagovaly. A neozvala se ani Evropská unie nebo Rusko.

Vztahy Číny a Západu jsou v posledních letech napjaté, pojí je ale úzké ekonomické vazby. Čína je druhá největší ekonomika světa a její destabilizace by znamenala globální problém.

Šéf vládnoucí komunistické strany mluvil i o tom, že Čína splnila vytyčený cíl dosáhnout „přiměřeně prosperující společnosti”. Vzestup Číny je podle něj nezvratný a doba kolonizace navždy pryč, uvedla agentura AFP.

Osmašedesátiletý státník mluvil také o tom, že je třeba omladit stranický aparát i celý národ. Slovní spojení „národní omlazení“ ve více než hodinovém projevu použil nejméně pětadvacetkrát, povšiml si britský server The Telegraph.

„Musíme urychlit modernizaci národní obrany a ozbrojených sil,” zmiňoval mimo jiné Si Ťin-pching. Dále slíbil zajistit v Hongkongu „společenskou stabilitu”, která bude chránit čínskou bezpečnost i suverenitu a opětovné „sjednocení” s Tchaj-wanem nazval „neochvějným dějinným úkolem” Číny, která musí zabránit jakýmkoliv pokusům o vyhlášení nezávislosti tohoto ostrova.

Tchaj-wan patří k nejtřaskavějším tématům dialogu mezi USA, potažmo Západem a Čínou. Peking trvá na tom, že mu ostrov náleží, a vyžaduje po ostatních zemích, aby to v rámci takzvané politiky jedné Číny uznávaly.

Američané to dělají, ale v poslední době se s demokratickou vládou z čínského pohledu nebezpečně sbližují, řekl serveru CNBC někdejší vysoce postavený singapurský diplomat a odborník na tuto problematiku Bilahari Kausikan.

Zatímco Tchaj-wan je především prestižní, principiální a politickou záležitostí, další územní spor o ostrovy v Jihočínském moři je spíš otázkou strategicko-bezpečnostní. Číňané tam budují umělé ostrovy, na nich vojenské základny a přístavy a značně tím znervózňují Američany a jejich spojence v regionu.

Dalším rozměrem konfliktu mezi Čínou a Západem jsou spory o dodržování lidských práv. Ta jsou podle Západu komunistickým režimem systematicky potlačována. Šrouby se utahují v dosud relativně demokratickém Hongkongu navráceném Číně Británií v roce 1997, krácena jsou občanská práva také příslušníkům ujgurské menšiny nebo v Tibetu.

Plamennému projevu Si Ťin-pchinga na pekingském Náměstí nebeského klidu naslouchalo na 70 tisíc lidí. Nad hlavami jim prolétávaly stíhačky a vrtulníky. Jejich hluk střídal zpěv socialistických písní. Stovky lidí zpívaly za doprovodu armádní kapely písně „Socialismus je dobrý” či „Bez komunistické strany by nebyla nová Čína”.

Komunistická strana Číny vznikla v červenci 1921 v Šanghaji, k moci se dostala v roce 1949 po občanské válce, připomněla ČTK. Původně se orientovala na rolníky a dělníky, později však přijala některé tržní principy a umožnila podnikání. Ponechala si ovšem leninský model autoritářského způsobu vládnutí. V zemi s 1,4 miliardy obyvatel má nyní komunistická strana Číny přes 95 milionů členů.