Tokio nařídilo čtyřdenní pracovní týden. Kvůli porodnosti

Program, jímž se hlavní město země vycházejícího slunce přidává k rostoucímu celosvětovému hnutí místních a ústředních vlád, které se snaží zavést přístup „čtyři dny v týdnu, tři dny volna“ k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, přichází v době, kdy je japonská populace na cestě k šestnáctému ročnímu poklesu v porodnosti v řadě, napsal list Financial Times.

Projekt tokijské vlády, který bude zahájen v dubnu 2025, umožňuje zaměstnancům upravit si pracovní dobu tak, aby si každý týden zcela uvolnili jeden den podle svého výběru. Projekt by měly využít tisíce zaměstnanců městské správy.

Radnice dále oznámila další opatření, které umožní rodičům s dětmi v první až třetí třídě základní školy vyměnit část svého platu za možnost dřívějšího odchodu z práce, upozornila stanice CNN.

Větší blok nepracovní doby a posílená flexibilita by měly - teoreticky - snížit náročnost výchovy potomků. Počet narozených dětí v Tokiu klesl mezi lety 2012 a 2022 o více než 15 procent.

„Budeme pokračovat v pružné revizi stylu práce, aby nikdo nemusel obětovat svou kariéru kvůli životním událostem, jako je porod a péče o děti,“ uvedla guvernérka Tokia Juriko Koikeová na zasedání městského zastupitelstva. „Nadešel čas, aby Tokio převzalo iniciativu k ochraně a posílení života, živobytí a ekonomiky našich lidí v těchto pro národ náročných časech,“ dodala s tím, že cíl posílit postavení žen zůstává pro Japonsko dlouhodobým problémem a oblastí, v níž země značně zaostává za zbytkem světa.

Tokijský experiment čtyřdenního týdne navazuje na podobné programy v místních samosprávách prefektur a měst po celém Japonsku.

Tokio vsadilo na kouzelnou moc čtyřdenního pracovního týdne v době, kdy počet narozených dětí v Japonsku v roce 2024 poprvé od začátku záznamů v roce 1899 klesne pod hranici 700 tisíc.

Tato čísla podtrhují varování premiéra Šigerua Išiby, že demografický vývoj v Japonsku představuje „tichou nouzovou situaci…, která ohrožuje samotné základy země“. Ekonomika se již nyní potýká s důsledky nedostatku pracovních sil a nejvyššího podílu seniorů na světě.

Počet narozených dětí v Japonsku klesl v roce 2016 pod milion a v roce 2022 pod 800 tisíc. A to i navzdory úsilí vlády, včetně peněžních pobídek pro početnější rodiny, daňových úlev a zřizování většího počtu zařízení denní péče.

Loni statistiky zaznamenaly pouze 727 277 porodů, přičemž míra porodnosti (počet dětí, které má žena za život) podle ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí spadla na čerstvé minimum - 1,2. Aby populace zůstala stabilní, je přitom třeba, aby činila 2,1.

Japonská centrální vláda prosazuje řadu opatření „teď, nebo nikdy“, která mají populační krizi zvrátit, včetně zajištění otcovské dovolené pro muže, zatímco ostatní místní vlády rovněž zavedly opatření ke zlepšení pracovních podmínek.

Mnozí sociologové přičítají stále klesající porodnost neúprosné japonské kultuře práce a rostoucím životním nákladům. Vyčerpávající pracovní doba zůstává již dlouho problémem japonských podniků, kde zaměstnanci často trpí zdravotními riziky a v extrémních případech takzvanou karoši, tedy smrtí z přepracování.

„Snaha Tokia řešit nízkou porodnost je stále zoufalejší. Vláda metropole letos spustila seznamovací aplikaci v naději, že její oficiální spojení se softwarem a přísná pravidla pro členství zmírní obavy a přilákají uživatele, kteří to se zakládáním manželství a rodin myslí vážně,“ podotkl Financial Times.

Vedle osobních údajů a údajů o vzdělání aplikace vyžaduje, aby uživatelé slíbili, že ji používají s cílem uzavřít manželství, a nikoliv pro krátkodobé vztahy.

Guvernérka Koikeová patří k mnoha politikům, kteří považují nízkou míru sňatečnosti v Japonsku za přímou překážku většího počtu narozených dětí.

Tokio není jediným místem v Asii, kde se zavádějí zásady přátelštější k rodině. Singapur například od začátku roku 2024 uplatňuje nové směrnice, podle kterých musí všechny firmy zvažovat žádosti zaměstnanců o flexibilní pracovní režim. To může zahrnovat čtyřdenní pracovní týden nebo pružnou pracovní dobu.