Textilky v Bangladéši, které zásobují svět oblečením, jsou zavřené

Jak dlouho budou textilky zavřené a kdy se továrny zase otevřou, oznámí Bangladéšská asociace výrobců a vývozců oděvů (BGMEA) během úterý.

Pokračující uzavření textilek a továren na výrobu oděvů může přitom ohrozit klíčové průmyslové odvětví v zemi i firmy prodávající oděvy, upozornila stanice BBC.

Oblečení z Bangladéše prodává na Západě včetně České republiky mnoho zavedených oděvních firem. Třeba H&M odebírá oděvy z tisícovky bangladéšských továren, Zara tam má jednu ze svých 12 výrobních základen.

Textil a konfekce tvoří podle BGMEA plných 83 procent příjmů země z exportu. Bangladéš vyvezl v roce 2023 oděvy za 38,4 miliardy dolarů (889 miliard korun), což z něj dělá třetího největšího exportéra oděvů po Číně a EU, uvádí Světová obchodní organizace (WTO).

Studentské protesty se v zemi se 171 miliony obyvatel (více, než má Rusko) rozhořely v červenci kvůli plánu vlády garantovat značný podíl míst ve státní správě rodinám, které se podílely na válce za nezávislost v roce 1971. I když vláda nakonec od plánu ustoupila a kvóty silně zredukovala na pár procent, protesty neutichly a přerostly ve volání po odchodu 76leté premiérky Šajch Hasíny Vadžídové, jež se po letošních volbách stala počtvrté v řadě předsedkyní vlády. Její strana Liga Awami byla u moci přes 15 let díky třem sporným volbám. Sama už byla odtržená od reality a nereagovala na situaci v zemi a nenaslouchala lidu, což vedlo k největším a nejkrvavějším protestům od roku 1990.

Protesty si podle agentury AFP vyžádaly od července 409 mrtvých, k nedělním více než osmdesáti přibylo v pondělí dalších nejméně 109. I když Šajch Hasína pondělí utekla ze země do Indie a její rezignaci v pondělí oficiálně oznámil v projevu k národu šéf bangladéšské armády Vakir az-Zamán, klid nenastal. Studenti pohrozili tvrdým postupem, pokud nebude současně rozpuštěn parlament. Jak uvedli, „nebudou akceptovat žádnou vládu podporovanou nebo vedenou armádou“.

„Potřebujeme být připraveni zabránit lidem, aby nám ukradli hnutí,“ uvedl koordinátor protestů Nahíd Islám. Ve videoposelství současně oznámil, že brzo zveřejní jména lidí, kteří by měli být v prozatímní vládě. Vést by ji měl nositel Nobelovy ceny, 84letý Muhammad Junús. Ten už se vrací z Paříže, kde byl na léčení. Je ochoten stanout v čele prozatímního kabinetu. Junús byl za vlády Vadžídové obviněn v mnoha soudních případech z porušování pracovního práva nebo korupce.

Průkopník mikropůjček Junús je označován za bankéře chudých, protože tyto půjčky pomohly milionům lidí vybřednout z bídy. Premiérka ho však označila za člověka sajícího krev chudým a obvinila ho, že jeho banka Grameen má přemrštěné úrokové sazby.

Moci by se mohla chopit také Chalída Zia z opoziční Bangladéšské národní strany (BNP), která už byla ministryní v letech 1991 až 1996, ale v roce 2018 byla odsouzena za korupci. Hned po útěku premiérky byla propuštěna na svobodu. BNP však žádné jméno předsedy vlády nepřednesla. Šanci má i Šafikur Rahmán, který stojí v čele kontroverzní islamistické strany Džamát e-Islamí. Někteří experti tvrdí, že pokud by se nyní konaly volby, vyhrál by je.

Kvůli protestům Indie přerušila všechna vlaková spojení s Bangladéšem. Neobnoví je, dokud nebude zajištěn hladký přechod hranic. Tři expresy už nejezdí od 21. července.

Situace v zemi je v úterý klidnější. Stopy násilí z pondělí, kdy armáda nezasáhla, jsou však dobře patrné. V hlavním městě Dháce bylo vypáleno více než deset policejních stanic. Většinou byly prázdné, protože do nich policisté po nedělních útocích raději nepřišli. Kvůli absenci policistů v práci nepanuje jistota o počtu obětí.

Osud premiérky také není jasný. Očekává se, že nezůstane v Indii a zamíří do další země. Spekuluje se o Británii, její neteř Tulip Siddiqová je poslankyní labouristů.