Článek
Přesně se podle autorů studie vydané v magazínu Science tempem rychlejším než 3 mm za rok propadá 45 procent městské půdy. Na 16 procent dokonce přesahuje tempo 10 mm ročně. Způsobuje to nejen klesající hladina podzemních vod, ale také obrovská tíha těchto měst.
Čínská města obývá celkově více než 900 milionů lidí, takže „i malé množství zemního poklesu může v Číně znamenat značnou hrozbu pro městský život“, uvedl tým výzkumníků vedený Ao Zuruiem z Jihočínské normální univerzity.
V následujícím století by se téměř čtvrtina pobřeží mohla nacházet pod úrovní hladiny moře. Tím se výrazně zhorší riziko záplav.
Pokles půdy také značně zasahuje do čínských financí, protože stát dle zprávy každoročně připravuje o více než 7,5 miliardy jüanů (24,6 miliardy korun).
Čínský atlet přišel o výhru v půlmaratonu, protože ho soupeři z Afriky pustili
„Skutečně to podtrhuje, že toto je pro Čínu národní problém, a ne problém jen jednoho nebo dvou míst,“ řekl agentuře Reuters Robert Nicholls z Tyndallova střediska pro výzkum klimatických změn Východoanglické univerzity. „A je to jen mikrokosmos toho, co se děje ve zbytku světa.“
Jako jedno z nejvíce zasažených měst bylo identifikováno severní město Tchien-ťin, domov více než 15 milionů lidí. Minulý rok byly z tohoto města evakuovány tři tisíce obyvatel kvůli „nenadálé geologické katastrofě“, za kterou dle vyšetřovatelů mohl úbytek vody a konstrukce geotermálních studní.
Tokijský příklad
Z důvodů přílišné těžby pak trpí mnoho starých čínských těžebních oblastí. Úřady často musí rozpadající se šachty napustit betonem, aby zem zpevnily.
Jak zmínil Nicholls, nejde jen o čínský problém. Podobná studie z února uvedla, že v ohrožení je napříč planetou 6,3 milionu kilometrů čtverečních půdy. Ze 44 ohrožených významných pobřežních měst jich je 30 v Asii. Mezi nejvíce zasaženými zeměmi je pak Indonésie, kde velké části hlavního města Jakarty již nyní leží pod úrovní hladiny moře.
„Je to problém urbanizace a růstu populace – větší hustota populace znamená čerpání většího množství vody a větší propady,“ řekl geofyzik z Univerzity v Rhode Island Matt Wei.
Podle Nichollse by si pak zranitelná města mohla vzít příklad z Tokia, jež se propadlo o asi pět metrů, než v sedmdesátých letech zakázalo čerpání podzemních vod. „Mírnění poklesu by mělo být bráno velmi vážně, ale kompletně zastavit jej nelze, takže se spíš bavíme o adaptaci a stavbě hrází,“ uzavřel Nicholls.