Článek
"Desítky lodí pronikly do našich vod s doprovodem šesti tchajwanských hlídkových člunů," řekl agentuře AFP japonský vojenský mluvčí. Na místě se rozpoutala vodní bitva. Lodě japonské pobřežní stráže stříkaly po rybářských kutrech a současně čelily sprškám z vodních děl na tchajwanských hlídkových člunech. Tchajwanci nakonec japonské vody opustili.
Incident je pokračováním sporu o ostrovy pojmenované v Japonsku Senkaku a v Číně Ťiao-jü.
Loď tchajwanské pobřežní stráže CG123 pálí z vodního děla na loď japonské pobřežní stráže(uprostřed), která se snažila z vodního děla zasáhnout tchajwanské rybářské kutry (nahoře).
Tchaj-wan je vedle Japonska a Číny třetí zemí, která vznáší nároky na neobydlené ostrůvky, kde jsou vody bohaté na ryby a kde se nachází zásoby zemního plynu.
Operaci tchajwanských plavidel bez výhrady podpořila kancelář tchajwanského prezidenta Maa Jing-ťioua. "Prezident Ma podporuje vlasteneckou akci rybářů a oceňuje pobřežní hlídku za prosazování naší svrchovanosti a ochranu rybářů," uvedla prezidentská kancelář v prohlášení.
Loď tchajwanské pobřežní stráže CG123 (vzadu) pálí z vodního děla na loď japonské pobřežní stráže.
"Ma vyzývá japonskou stranu, aby respektovala práva rybářů na loviště jejich předků, a doufá, že všechny zúčastněné strany vyřeší spory mírovou cestou a budou společně sdílet zdroje ve Východočínském moři," dodává se v komuniké.
Ostrůvky leží nejblíže Tchaj-wanu, jehož pozice je složitá. Politicky má blíže k Japonsku, protože se obává, že Peking bude dál trvat na tom, že Tchaj-wan je součástí Číny. Odmítá ale uznat nároky Tokia. S Pekingem ho navíc spojují historické vazby a ekonomické vztahy.
