Článek
Tálibán sice od loňska zaznamenal řadu vojenských úspěchů, přesto je jeho finanční situace nahnutá.
„Válka se stává neoblíbenou kvůli špatné publicitě o civilních obětech. Lidé, kteří poskytují peníze, je nechtějí utrácet za miny, které zabíjejí děti,“ řekl listu mulla Rahmatulláh Kakazada, který za někdejšího režimu Tálibánu působil jako jeho přední diplomat.
Tálibán nezískává finance jen od afghánských boháčů, ale také od arabských podnikatelů ze zemí Perského zálivu. Těchto příspěvků ale ubylo natolik, že si Tálibán už nemůže dovolit vozit své nejvážněji zraněné bojovníky na léčení na soukromých klinikách v Pákistánu, napsal deník.
Podle Kakazady tento finanční úpadek započal v roce 2014, kdy byly ukončeny bojové akce spojenců z NATO. Hlavní důvod je ale v rozkolu uvnitř hnutí. Nejmenovaný zdroj z vedení Tálibánu řekl Guardianu, že sponzorských darů poprvé dramaticky ubylo loni v červenci, kdy hnutí přiznalo, že jeho vůdce mulla Umar je už několik let mrtvý. Kvůli tomuto rozkolu také tálibové vybírají méně peněz na daních z ekonomické aktivity v územích, která ovládají.
V Afghánistánu se navíc snaží prosadit i radikálnější odnož Islámského státu, který má podporu v sunnitských arabských zemích. I to může vysvětlovat, proč se Tálibán nedávno rozhodl přistoupit na obnovení rozhovorů o možném míru s afghánskou vládou. [celá zpráva]