Článek
Dohoda počítá s tím, že německá firma, která sídlí ve spolkové zemi Porýní-Falc v městečku Vettelschoss, se zavázala, že v Afghánistánu postaví továrnu na zpracování rostlin konopí „na medicínské prostředky a masti“.
Investice by měla dosáhnout částky 400 milionů eur (10,2 miliardy korun).
Firma by dokonce měla získat monopol. Khosti uvedl, že po podpisu smlouvy by „konopí z celého Afghánistánu mělo být dodáváno pouze této společnosti“.
Afghánské ministerstvo vnitra, které je přitom zodpovědné za boj proti obchodu s drogami, chce rozšířit plochu pro pěstování konopí ze současných 4000 na 6000 hektarů.
Bezradný Tálibán povolal do práce vyhozené bankovní úředníky

„Pro nás jsou důležité investice a to, že lidé najdou práci,“ pochvaluje si dohodu Khosti.
Deník Bild oslovil Wernera Zimmermanna, generálního ředitele společnosti.
Ten uzavření dohody potvrdil a vidí v ní přínos jak v celosvětovém boji proti „tvrdým“ drogám, tak jako budoucnost pro mnoho afghánských zemědělců, které ohrožuje chudoba a hlad.
„Výhody pro ně jsou jasné. Podporuje se tradiční zemědělství. Tam, kde se nyní pěstuje opium, by v budoucnu mohlo růst konopí,“ řekl Zimmermann.
Česko by podle Kulhánka v žádném případě nemělo uznat vládu Tálibánu

Na začátku roku 2020 přitom Tálibán zakázal pěstovat konopí v oblastech, které v té době ovládal. Představitelé Tálibánu měli obavu ze zvýšení spotřeby konopí mezi obyvatelstvem.
Nyní vláda v Kábulu zřejmě hledá způsob, jak produkci konopí legalizovat a přesunout ho do státem řízeného výkupního systému, podobně jako u legálních zemědělských plodin.
Tálibán současně hledá způsob, jak rozhýbat ekonomiku trpící západními sankcemi a zvýšit státní příjmy. Kolik by měla inkasovat německá společnost, však není jasné.