Článek
Zpráva nazvaná Názory Tálibánu na usmíření se zakládá na rozhovorech expertů RUSI se čtyřmi nejmenovanými příslušníky hnutí, z nichž dva působili jako ministři v někdejší vládě Tálibánu a nadále jsou v kontaktu s nejvyšším vůdcem hnutí mullou Muhammadem Umarem. Další patřil k zakládajícím členům hnutí.
Jeden z dotázaných sdělil, že hnutí by mohlo souhlasit s pokračujícími americkými protiteroristickými operacemi zaměřenými proti Al-Káidě, pokud by americké základny na afghánském území nebyly využívány pro útoky proti jiným zemím, konkrétně proti Íránu a Pákistánu, ani pro vměšování se do afghánské politiky. Spojené státy by také musely ukončit útoky bezpilotních letadel, jimiž úspěšně zasahují proti extremistům působícím především na pákistánském území, ale které si také čas od času žádají civilní oběti.
Na základě plánu by na afghánském území mohlo až do roku 2024 fungovat pět amerických základen, v Kandaháru, Herátu, Džalálábádu, Mazáre Šarífu a Kábulu, které by pomáhaly při obnově země. Členové Tálibánu rovněž vyjádřili naději, že počáteční vojenská pomoc by se posléze změnila na ekonomickou.
Představitelé Tálibánu se domnívají, že Američané "nejsou jejich přirozeným nepřítelem", a smíří se s dlouhodobou přítomností vojáků USA v zemi, pomůže-li to afghánské bezpečnosti. Příměří by ale vyžadovalo náležité zdůvodnění v souladu s islámem a v žádném případě by nesmělo být podáváno jako kapitulace povstalců. Tálibánu by se také muselo dostat mezinárodního uznání.
Tálibán lituje spojenectví s Al-Káidou
Vedení Tálibánu podle nich hluboce lituje svého dřívějšího spojenectví s Al-Káidou a po případném uzavření příměří by poslechlo nařízení zcela se zříci spolupráce s touto teroristickou sítí.
"Všichni prohlásili, každý jinými slovy, že Tálibán nyní bere své napojení na Al-Káidu před 11. zářím jako chybu," píše se ve zprávě, podle níž Tálibán teď považuje Al-Káidu za odpovědnou za jeho svržení v roce 2001. Vztahy Al-Káidy a Tálibánu byly vždy složitější, než se na povrch zdálo. Když USA po útocích na New York a Washington žádaly o vydání bin Ládina, tehdy vládnoucí Tálibán to odmítl, ale hlasování bylo velmi těsné. Proto se USA rozhodly pro invazi.
Čtveřice dotázaných členů Tálibánu konstatovala, že nemůže mluvit za radikální vojenské křídlo hnutí, ale mulla Umar, který podle nich má všechny frakce pod kontrolou, plán podporuje.
Zpráva odpovídá i nedávným bezpečnostním analýzám, podle nichž Tálibán nemá šanci porazit ústřední vládu.
Atentát v Kundúzu
V zemi dál útočí sebevražední atentátníci. Nejméně 21 mrtvých si vyžádal pondělní útok v severoafghánském Kundúzu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní zdravotnické zdroje.
"Mezi oběťmi jsou civilisté i příslušníci policie," uvedl lékař Šír Džan, který pracuje v ústřední nemocnici v Kundúzu, jenž je významným městem severního Afghánistánu.
Podle svědků se útočník odpálil při demonstraci. Několik místních zdrojů vyjádřilo obavy, že bilance obětí by mohla dále vzrůst.
Útok v Pákistánu
Nejméně deset mrtvých a 45 zraněných si vyžádala exploze bomby na tržišti v severozápadní části Pákistánu. Agentura Reuters s odvoláním na místní činitele informovala, že počet obětí může ještě růst. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podobné atentáty ale v minulosti zorganizovala pákistánská odnož fundamentalistického hnutí Taliban.
Bomba explodovala na tržišti ve městě Paračinar v kmenové oblasti Kurram. V okolí místa exploze se v tu dobu nacházelo množství lidí. Většinu z obětí tvoří chudí lidé, kteří tam prodávali ovoce a zeleninu. Nálož byla umístěna ve vozidle s hrozny vína.