Článek
„Nejprve si své věci zabalily děti a ženy plukovníka Mummara Kaddáfího,“ napsal Price. Následovali prý vládní pracovníci.
V hotelu Rixos jsou povinně ubytováni všichni novináři. V průběhu měsíců se ale hotel stal také útočištěm pro představitele a zaměstnance vlády. „Teď všichni příbuzní vládních představitelů odcházeli, zřejmě někam, kde je bezpečněji,“ popsal rychlou změnu atmosféry o víkendu Price.
„Pak jsem si všiml, že zmizeli překladatelé, kteří tady byli měsíce. S nimi i televizní pracovníci, kteří tady byli od bombardování sídla televize silami NATO,“ dodal.
Uprchnout se jim nepodařilo
V sousedství se začalo střílet v sobotu večer. „Budovou několik hodin otřásalo ostřelování z těžkých zbraní. My, zástupci zahraničních médií, jsme se sešli, abychom se dohodli, co dělat. Na sobě neprůstřelné vesty, vybrali jsme únikové trasy. Do přístavu to nešlo, stejně nás tam nečekala žádná loď. Pak přišel kuchař a zeptal se nás, co si dáme k večeři," popsal absurdní prostředí Price.
"Večeřeli jsme s vestami na tělech, vedle sebe položené helmy. Když jsme dojídali, skončil znovu relativní klid a začalo další ostřelování. Kaddáfího síly vztyčily u cesty venku kontrolní stanoviště. Byli jsme uvězněni uvnitř terče povstalců,“ dodal.
Do hotelu svolal v neděli svoji možná poslední tiskovou konferenci ministr informací Músá Ibrahím. Oznámil, že Tripolis je připraveno bránit 65 000 příslušníků provládních sil. Price napadlo, že Tripolis je pro povstalce pastí. „Postupně ale začalo být jasné, že Zelené náměstí, kde jsem minulý týden viděl, jak Kaddáfího stoupenci slibují, že Tripolis nikdy nepadne, je v rukou opozice,“ poznamenal.
Price uvedl, že zatímco na náměstí se oslavuje, hotel je stále v obležení. „Pořád nemůžeme ven,“ napsal.
