Článek
Měření zjistila v podzemní vodě radioaktivní izotopy cesia 134 a 137. U reaktorů číslo jedna a dva je úroveň zamoření vody v jednom litru 267 000 becquerelů, uvedla elektrárenská společnost Tepco.
O růstu informovala už v sobotu japonská televize NHK s tím, že bylo naměřeno u cesia 251 000 Bq, což bylo třikrát více než v poslední době, a u tritia 150 000 Bq
„Navíc materiály, které vysílají záření beta, jako je stroncium 9, které způsobuje rakovinu kostí, také otřáslo rekordy, když dosáhlo 1,2 miliónu becquerelů,“ uvedl japonský úřad pro jadernou energetiku JIJI.
Už srpnu byly detekovány radioaktivní izotopy cesia 134 u Vancouveru a vyšší jsou u tohoto kanadského města i hladiny cesia 137, které jsou ale ve světových oceánech už od pacifických jaderných testů z padesátých a šedesátých let. „U pobřeží je teď rozhodně cesium z Fukušimy. Není na plážích, ale mimo pobřeží,“ řekl oceánograf Ken Buesseler webu Statesman Journal.
Archivní záběr vytváření zdi zmrzlé půdy bránící prosakování vody do reaktoroven
Podle listu Asahi Tepco selhává při dekontaminaci a nesplní úkol ukončit dekontaminaci vody do konce fiskálního roku. Množství vysoce radioaktivní vody se sice podařilo snížit na 300 000 tun, ale čištění vody je měsíc pozadu za plánem.
Problémem je také, že do budovy reaktoru prosakuje spodní voda, což zvyšuje počet vysoce radioaktivní vody denně o 400 tun, i když firma tvrdila, že omezila průsak na 130 tun, jenže podzemní vody je víc, než se čekalo.
Při zemětřesení a tsunami v březnu 2011 selhalo v atomové elektrárně Fukušima chlazení a kvůli tomu se roztavila jádra tří reaktorů. Únik radioaktivity si vynutil evakuaci téměř 100 000 lidí z okolí elektrárny, kteří se doposud nemohli vrátit do svých domovů. Neštěstí bylo největší jadernou katastrofou od havárie ukrajinské elektrárny v Černobylu v roce 1986.
Podle Australanky Jessiky Hellamyové, která navštívila dvacetikilometrovou ochrannou zónu, se kdysi úrodná rýžová pole mění v les a v ulicích opuštěných obcí se prohánějí divoká zvířata.
