Článek
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je jich desetkrát víc než v polovině 70. let – tehdy jich bylo na planetě jen jedenáct miliónů.
Varovná fakta shrnula studie zveřejněná lékařským časopisem The Lancet, na níž se podílela zdravotnická agentura OSN a britská Imperial College London (ICL). Podle ní pak dalších 213 miliónů dětí trpí nadváhou. Jí či obezitou tak trpí každé desáté dítě na planetě. Naopak nízkou váhu v důsledku podvýživy má 192 miliónů dětí na světě.
Zdravé a výživné potraviny jsou pro chudé rodiny a celá společenství příliš drahé
Obě organizace zkoumaly záznamy o asi 130 miliónech lidí, z čehož byla čtvrtina dětí a mladistvých ve věku 5 až 19 let. Snažily se zjistit, jak se za posledních 40 let mladí lidé fyzicky změnili. Podle Majida Ezzatiho, výzkumníka z ICL, je jen desetina růstu počtu obézních dětí spjata s rostoucím počtem obyvatel. Od poloviny 70. let se počet obyvatel Země zvýšil z asi čtyř miliard na 7,2 miliardy v roce 2014.
Devět desetin případů z celkového skoku v počtu obézních dětí proto podle Ezzatiho souvisí s obecným šířením extrémní nadváhy lidí. „Tyto znepokojující trendy odrážejí dopad marketingu potravin a různých politik na planetě, kvůli nimž jsou zdravé a výživné potraviny pro chudé rodiny a celá společenství příliš drahé,“ konstatoval Ezzati. Vyzval k zavedení vládních regulací a daní na ochranu dětí před nezdravými potravinami bohatými na cukr.
Součást globální zdravotní krize
Fiona Bullová, expertka WHO na chronické nemoci, dodala, že děti by měly trávit méně času před obrazovkami počítačů a více se věnovat sportu. „Tato data zdůrazňují, připomínají a posilují názor, že nadváha a obezita nyní představují globální zdravotní krizi. Hrozí, že se to v příštích letech ještě zhorší, nespustíme-li drastickou protiakci,“ prohlásila.
Ti, kdo mají nyní nadváhu v 60 letech, začali přibírat po dvacítce, upozornil Ezzati a dodal, že další generace mohou mít nadváhu již hned od dětství. „Čím déle mají lidé příliš velkou váhu, tím víc pak mají zdravotních problémů,“ poznamenal. Varoval zejména před častějším výskytem rakoviny, cukrovky a mrtvice.
V roce 1975 trpělo nadváhou či obezitou necelé procento dětí a mladistvých. V současnosti má výraznou nadváhu šest z každé stovky dívek a osm z každého sta chlapců. „Je to otřesné tempo změny,“ poznamenala Bullová.
V bohatých zemích se sice růst dětské obezity v posledních letech zastavil, absolutní počet tlustých dětí tam ale zůstává dál vysoký – a neklesá. V rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Indie nebo Čína, navíc počet případů nadváhy dětí nadále stoupá.
K řešení patří i delší kojení
„Nůžky mezi dětmi, které jsou velmi fit, a těmi, které se vůbec nehýbou, se stále více rozevírají. Pohybově limitovaných dětí je stále víc a víc,“ popsal situaci v Německu Alexander Woll z Institutu pro sport a sportovní vědu (IfSS) v Karlsruhe. Počet dětí s nadváhou či obezitou se zvýšil ze tří procent v roce 1975 na sedm procent (dívky) a jedenáct procent (chlapci) nyní.
WHO nabízí sérii opatření proti nadváze, která by státy měly uplatnit. Patří k nim nejen lepší informování rodin o zdravé výživě či nabídka zdravějších jídel ve stravovnách, ale i požadavek, aby matky kojily děti nejméně šest měsíců.
„Musí se zajistit, aby se do školy chodilo a jezdilo na kolech,“ doplňuje Bullová. Boj proti kouření podle ní ukázal, že pomoci může i vyšší zdanění zdraví škodlivých produktů.
U nás až třetina
Spotřebitelská organizace Foodwatch vidí příčinu rostoucí nadváhy v politice potravinářského průmyslu. „Devadesát procent všech potravin s marketingem cíleným na dětské konzumenty neodpovídá požadavkům WHO na vyvážené produkty pro děti,“ prohlásil její šéf pro kampaně Oliver Huizinga. Ten proto prosazuje zákaz reklam na nezdravé výrobky.
A jak jsme na tom u nás? V Česku postihuje obezita a nadváha téměř třetinu všech dětí. Ukázal to průzkum z roku 2015, který má k dispozici Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Více než každé čtvrté dítě prosedí podle zjištění denně přes dvě hodiny u počítače a každé sedmé sportuje jen při školním tělocviku.
| Česká čísla z roku 2015 |
|---|
| 20–30 % dětí u nás má nadváhu, nebo jsou obézní |
| 28 % cítí, že má se svou váhou problém |
| 20 % jí častěji než 1x týdně ve fastfoodech |
| 25 % jí nejradši hamburgery, párek v rohlíku, brambůrky a sladkosti |
| 55 % pije soustavně slazené nápoje |
„VZP chce tento stav změnit. Dětem, které by jejich rodiče chtěli na začátku školního roku přihlásit například do sportovního oddílu, do Sokola apod., nabízí příspěvek až 500 korun,“ sdělil Právu Oldřich Tichý, mluvčí VZP.
Spolkne to třicet miliard Kč ročně
V roce 1951 bylo pouze 1,7 procenta dívek a chlapců obézních, nyní je zmíněných až 30 procent. To je obrovský skok. Již mezi 2–5letými dětmi je nyní pět procent obézních.
„Obezita je celosvětový problém a v ČR zpravidla obézní dítě přechází s obezitou i do dospělosti,“ upozorňuje profesor Štěpán Svačina, přední český obezitolog. V dospělé populaci je u nás 34 procent lidí s nadváhou a 21 procent dalších už obézních.
Negativní trend je tedy obdobný jako v cizině, číselně ale české údaje s Evropou přímo srovnávat nelze, protože výzkum probíhá podle rozdílných kritérií.
Přímé náklady na léčbu obézních nemocných a komplikací, které obezita způsobuje, činí ročně v ČR asi desetinu celkových zdravotních výdajů – tedy na 30 miliard korun.