Článek
Kritenbrink přijel ministerskému předsedovi 642tisícových Šalomounových ostrovů vysvětlit, že Američané sice respektují suverenitu jeho země, případná trvalá nebo dlouhodobá přítomnost čínské armády na jejím území ji ale převyšuje. Přesněji zasahuje do strategických zájmů USA a jejich spojenců v regionu.
„Samozřejmě že respektujeme suverenitu Šalomounových ostrovů, ale zároveň jsme jim chtěli dát vědět, že pokud budou učiněny kroky k vybudování fakticky trvalé vojenské základny nebo jiného (vojenského) objektu (Číny), přirozeně na tyto hrozby odpovíme,“ prohlásil Kritenbrink podle britského deníku The Guardian.
Čína a Tchaj-wan štěpí Šalomounovy ostrovy
Jak by měla taková reakce vypadat a zda může vyloučit vojenskou intervenci, náměstek amerického ministra zahraničí odmítl komentovat s tím, že mu nastiňování dalšího postupu Washingtonu nepřísluší. USA, Austrálie a Nový Zéland již dříve avizovaly, že by vybudování trvalé čínské základny na Šalomounových ostrovech považovaly za překročení krajní meze.
Co přesně je předmětem bilaterální dohody mezi Čínou a Šalomounovými ostrovy, není jasné. Její obsah nebyl zveřejněn a podle informací agentury AFP ho zná v ostrovním státě jen malý okruh lidí kolem premiéra Manasseha Sogavareho.
V březnu na veřejnost unikla část navrhované dohody, připomněla ČTK. Podle ní by vláda Šalomounových ostrovů mohla umožnit rozmístění čínských bezpečnostních sil na území státu, například ozbrojených čínských policistů kvůli udržení veřejného pořádku. Vybudování základny dokument nezmiňuje a popírá ji i premiér Sogavare.
Nikdo s nikým nic nekonzultoval
Američané jsou přesto nervózní, protože obsah dohody neznají. „Jaký záměr je za tou dohodou? Jaké jsou čínské cíle? Myslím, že jsou nejasné, protože dohoda nebyla nikým schválena, připomínkována ani konzultována,“ podivoval se Kritenbrink.
Dohoda by měla být podepsána v polovině května a Spojené státy avizovaly, že budou situaci bedlivě sledovat a jsou připraveny na další vývoj „adekvátně reagovat“.