Suezu pomůže jeho „siamské dvojče“

Celkem 72 kilometrů dlouhá nová větev umožní provoz v obou směrech zároveň a zkrátí cestu průplavem z nynějších asi 18 hodin na 11 hodin.

Také čekací doba lodí se má zkrátit z 11 na tři hodiny, čímž se má kapacita průplavu zvýšit ze 49 na 97 lodí denně. Nový a starý průplav budou propojeny čtyřmi malými kanály.

Stavba i s budoucími úpravami přijde celkově na více než osm miliard dolarů.

Vláda doufá, že se rovněž více než zdvojnásobí roční příjmy z provozování této nejrychlejší dopravní spojnice mezi Evropou a Asií.

Podle jejích odhadů stoupnou do roku 2023 z nynějších 5,3 miliardy dolarů na 13,2 miliardy dolarů (zhruba 320 miliard korun), což má oživit egyptskou ekonomiku postiženou vysokou nezaměstnaností a odlivem investic.

„Doprava po moři v následujících letech poroste. A pokud nechceme, aby si mezinárodní obchod našel jiné cesty, musíme být první a nejlepší,“ řekl BBC šéf Společnosti pro Suezský průplav Muháb Mamiš.

Stavět se má v dalších letech také šest tunelů pro auta i vlaky pod oběma průplavy, čímž má být ukončena jistá izolace Sinajského poloostrova od zbytku Egypta. Dosud je pod průplavem pouze jeden tunel (1,6 kilometru dlouhý tunel Ahmada Hamdího), který byl otevřen v roce 1981.

I když stavba byla slavnostně zahájena ve čtvrtek práce na rozšíření probíhají už rok.

Celková cena stavby nové větve kanálu se odhaduje na asi 8,4 miliardy dolarů (asi 203 miliard korun), z čehož je polovina na kanál a polovina na nové tunely. Zároveň začal na obou stranách průplavu vznikat na celkové rozloze neuvěřitelných 76 000 km² mezinárodní průmyslový, obchodní a logistický komplex.

Ten má podle vládních odhadů vytvořit až osm miliónů pracovních míst, čímž by se mohl podílet na výkonu egyptské ekonomiky celou třetinou.

Nová větev průplavu spolu s plánovaným průmyslovým komplexem by mohla Egyptu přinášet ročně podle odhadů až 100 miliard dolarů.

Jak upřesnila BBC, stavbu financovali obyvatelé Egypta koupí státních dluhopisů. „To je vše, co jsme si mohli dovolit. Musíme pomáhat vlasti, je to naší národní povinností,“ podotkla žena z rodiny, která do projektu takto investovala 200 dolarů (bezmála pět tisíc korun). Nikdo ale přesně neví, do čeho lidé peníze vložili. „Věříme našemu prezidentovi. A když řekne, že potřebuje peníze, není třeba se na další ptát,“ dodala její příbuzná.

Egypt prezentuje rozšíření průplavu jako dar země světu a národní triumf, který znamená obrat po letech nestability.

Ne všichni jsou ovšem tak nadšení. „Je to jen politická propaganda. Prezident (Sísí) si chce jen získat lidi, ale ti budou pouze frustrovaní, protože v jejich životech se nic nezlepší,“ soudí skepticky Hazím Hosní, profesor ekonomiky na Káhirské univerzitě. Ekonom americké univerzity v Káhiře Ahmad Kamaly řekl agentuře Reuters, že je zde přání otcem myšlenky, protože se neprovedly ekonomické analýzy a možný dopad průplavů spojujících Atlantik a Pacifik.