Článek
Hongkong během víkendu zažil nejhorší násilí od vystupňování nepokojů před třemi měsíci. Protestující zapalovali barikády a házeli zápalné láhve; policie proti nim zasahovala vodními děly, slzným plynem a obušky. Narušena byla také hromadná doprava a hongkongské letiště zrušilo v neděli 25 letů.
Lidé, kteří se rozhodli připojit ke stávce, se sešli v parku Tamar
Protesty pokračovaly také v pondělí, první den školní docházky. Studenti středních a vysokých škol bojkotovali výuku. Mnozí měli na sobě plynové masky a helmy na ochranu před slzným plynem a obušky. V ranní špičce se pokoušeli narušit provoz podzemní dráhy. Zesílené počty policistů ale v metru hlídkovaly a velmi rychle se mezi stanicemi přesouvaly a okamžitě proti demonstrantům zasahovaly.
Stovky studentů se v rámci bojkotu výuky sešly na protestním shromáždění před jednou z největších univerzit ve městě, další studenti vytvářeli ve městě lidské řetězy.
Demonstranti vyzvali občany, aby se v pondělí připojili ke generální stávce, většina lidí se ale podle všeho po nepokojném víkendu vrátila k běžnému životu. Obchody mají otevřeno, vlaky fungují a pracující se ráno vydali do zaměstnání, napsala agentura Reuters.
Výzvy ke stávce se účastnil jen zlomek obyvatel Hongkongu. Veřejná doprava, obchody i úřady fungují.
Účastníci protestů v Hongkongu požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy z omezování svobod v důsledku sílící kontroly ze strany Pekingu. Původně se přitom začalo demonstrovat proti chystanému zákonu o vydávání podezřelých z trestné činnosti z Hongkongu do kontinentální Číny.
Bývalá britská kolonie Hongkong se pod čínskou správu vrátila v roce 1997 a od té doby funguje podle zásady "jedna země, dva systémy". Díky tomuto modelu má Hongkong některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné, včetně možnosti demonstrovat.