Článek
Z trosek ho brzy po zemětřesení vyprostila jeho snacha, neboť osmapadesátiletý syn byl v okamžiku největšího otřesu o síle 7,8 stupně mimo domov. Když se další den do vesnice v okrese Nuvakot několik desítek kilometrů severozápadně od metropole Káthmándú vrátil, otec právě kvůli zhoršujícím se dýchacím potížím upadl do bezvědomí.
"Myslel jsem, že můj otec zemřel," popsal nepříjemný okamžik Bahadúr Tamang. Příbuzným se ho podařilo oživit a kvůli nedostupnosti lékařského ošetření se o něj rozhodli pečovat sami.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Stařec byl ale stále vyčerpanější a každou chvíli mu bylo na omdlení, proto pro něj nakonec přiletěl vrtulník a dopravil ho do nemocnice. Tam se ukázalo, že má vedle zlomených žeber částečně nefunkční jednu plíci. Dva dny po ošetření už normálně seděl a bavil se s novináři.
Věk si počítá sám a tvrdí, že brzy umře
Vzhledem ke svému úctyhodnému věku, který si počítá sám a žádné dokumenty jej nepotvrzují, si prý mlhavě pamatuje předchozí katastrofální zemětřesení o síle osmi stupňů, které Nepál zasáhlo v roce 1934 a srovnalo se zemí řadu měst. Tehdy se mu vyhnulo, takže ho prý více vystrašilo to, které přišlo před devíti dny.
"Tohle bylo vážně zlé, měl jsem strach. Cítil jsem, jako kdybych měl umřít," řekl Tamang a poznamenal, že možná už ve svém věku pokouší osud trochu moc.
Jeho příběh patří k hrstce pozitivních událostí v zemi, která zatím registruje více než sedm tisíc obětí živlu, jenž bude mít podle odhadů v konečném účtování ještě daleko více mrtvých. Sám Tamang si je svého štěstí vědom, cítí ale, že se z něj nebude těšit dlouho. "Mám velké štěstí, že jsem naživu... Ale jsem už tak starý. Nemyslím, že bych ještě mohl přežít. Už dobře nevidím. Nemohu pracovat, nedokážu se správně pohybovat," postěžoval si.
Lékaři to patrně vidí jinak - jeho zranění se podle nich léčí tak rychle, že může jít v úterý domů. Pokud tedy bude mít kam.