Stažení z Afghánistánu? Logistický úspěch, ale strategické selhání, míní nejvyšší generál USA

„Je zřejmé, že válka v Afghánistánu neskončila způsobem, jakým jsme chtěli. Nyní je v Kábulu u moci Tálibán,“ řekl generál a dodal: „Musíme si uvědomit, že Tálibán byl a zůstává teroristickou organizací a že stále nepřerušil vztahy s Al-Káidou.“

„Nemám žádné iluze o tom, kým se tu zabýváme. Teprve se uvidí, zda Tálibán dokáže konsolidovat moc, nebo ne a země se dál propadne do občanské války,“ dodal ještě.

Varoval i před hrozbou teroristických útoků, které mohou následovat: „Přeskupení Al-Káidy nebo Islámského státu s aspiracemi napadnout USA je velmi reálnou možností.“ Podle něj mají tyto skupiny nyní rok až tři roky času na to, aby se v zemi konsolidovaly.

Milley přiznal, že ho rychlý pád afghánské vlády překvapil. To uvedl i ministr obrany Lloyd Austin, který zmínil, kde se stala chyba: „Pomohli jsme budovat stát, ale nemohli jsme ukovat národ.“

Milley odmítl i výzvu k rezignaci kvůli tomu, že američtí vojáci odešli ze země k 31. srpnu, i když americký prezident Joe Biden ještě 19. srpna sliboval, že neodejdou, dokud se z Afghánistánu nepodaří dostat všechny Američany. I po konci srpna jich tam zůstávala asi stovka.

„Byli bychom opět ve válce s Tálibánem,” komentoval variantu další přítomnosti amerických vojsk v Afghánistánu po 31. srpnu.

Podle něj by bylo potřeba 20 000 amerických vojáků, aby se podařilo vyčistit od tálibů Kábul a získat zpátky základnu Bagrám, kterou Američané narychlo opustili v červenci.

Také mluvčí Bílého domu Jen Psakiová po výpovědích uvedla, že pokud by američtí vojáci zůstali v zemi po začátku září, byly by nyní USA ve válce s Tálibánem.

Milley před komisí vypovídal spolu s ministrem obrany Lloydem Austinem a Kennethem McKenziem, hlavou amerického centrálního velitelství, pod které spadá oblast Blízkého východu a Afghánistánu. Jejich výpovědi jsou nepříjemné pro prezidenta Joea Bidena, který ještě 19. srpna sliboval, že američtí vojáci neodejdou, dokud nebude evakuován poslední americký občan. To se však nestalo, i poté jich tam zůstala asi stovka.

Všichni tři vypovídající potvrdili, že nová americká administrativa po Bidenově nástupu do funkce zvažovala svůj přístup k Afghánistánu a byla přesvědčena, že v zemi zůstane americký kontingent o síle 2500 vojáků. Udržení takového počtu vojáků navrhl generál McKenzie. Biden ovšem v srpnu o ničem takovém nemluvil. Prezidentova mluvčí Psakiová pak vysvětlila, že o tom nemluvil, protože ne vždy souhlasí s radami vojáků.

Vypovídající také čelili nepříjemným otázkám ohledně zpackaného útoku dronu na údajnou buňku Islámského státu, při níž 29. srpna zemřelo deset civilistů včetně sedmi dětí. Terčem se stalo auto člověka pracujícího pro Američany, které převáželo vodu v kanystrech.

McKenzie přiznal, že šlo o tragický omyl, a uvedl, že zpravodajské služby byly při chaotickém odchodu z Kábulu přetížené a bylo těžší dávat všechny informace dohromady. Auto převážející vodu považovali za vozidlo sebevražedného atentátníka a běžný dům v Afghánistánu za místo, kde působí buňka Islámského státu.

McKenzie přiznal chybu už 17. září a nyní hledá způsob, jak odškodnit pozůstalé. Ministr obrany nařídil prošetření útoku dronem, aby se zjistilo, kdo by za něj měl být odpovědný, a aby se stanovilo propříště, kdo přesně a jak bude takový úder schvalovat.

Podle republikánského senátora Kevina Cramera se chtěla Bidenova administrativa po sebevražedném atentátu u kábulského letiště s víc než 180 mrtvými včetně řady amerických vojáků z 26. srpna vytáhnout, aby získala politické vítězství.