Článek
Od osmi ráno místního času (01.00 SELČ) desítky aut, kamiónů a jihokorejských zaměstnanců začaly překračovat ostře střeženou hranici. Jihokorejců v zóně působí na 800.
”Je fajn, že se zóna zase otevírá, ale taky je mi těžko u srdce. Utrpěli jsme příliš velké škody,” řekl agentuře AP ředitel firmy Mansun Corporation, která kvůli uzavření komplexu přišla v přepočtu o 123 miliónů korun. Ale ještě dnes by se do práce měla vrátit polovina z 1350 severokorejských zaměstnanců firmy.
Podle odhadů vinou pětiměsíčního výpadku všechny společnosti působící v zóně přišly v přepočtu o 18 miliard korun. Budou potřebovat více než rok, aby své podnikání vrátily do dřívějších kolejí.
„Upřímně, jsem pořád trochu nervózní, protože nikdy nevíte, kdy sever zase změní názor,“ řekl agentuře AFP manažer textilky a dodal: „Kdo ví, zda se krize jako tato zase nemůže zopakovat.“ Vyjednané záruky mu nestačí.
Historie zóny
Kesong vznikl v roce 2004 na severokorejské straně společné hranice a je posledním fungujícím symbolem mezikorejské spolupráce z dob sluneční politiky. Letos v dubnu ho Pchjongjang uzavřel a stáhl odtud 53 000 severokorejských dělníků zaměstnaných ve 123 jihokorejských továrnách. Stalo se tak během napjatých týdnů, plných válečnické rétoriky, které následovaly po třetím severokorejském jaderném pokusu a nové várce mezinárodních sankcí proti komunistickému režimu.
Při předchozích konfrontacích zůstával Kesong ušetřen.
Nové garance
Oba korejské státy se minulý měsíc dohodly na spolupráci při obnovení provozu zóny, která je pro KLDR významným zdrojem tvrdé měny. V rámci dohody KLDR souhlasila s jihokorejským požadavkem otevřít Kesong pro zahraniční investory; tento krok Soul považuje za záruku toho, že KLDR již komplex v budoucnosti neuzavře. Loni podle BBC vyprodukovala zóna zboží za 470 miliónů dolarů, jihokorejské firmy zaplatily severokorejským dělníkům na mzdách 80 miliónů dolarů.