Sopka Popokatepetl opět chrlí kouř, vydáno varování žlutého stupně

Úřady používají ke značení míry nebezpečí, které sopečná aktivita Popokatepetlu představuje, „semaforový“ systém. Momentálně na semaforu svítí žlutá ve druhé fázi, což naznačuje zvyšující se aktivitu, výtrysky vodních výparů a dopad popela a žhavých úlomků. Podle stanice Fox Weather byl již hlášen i zvýšený výskyt zemětřesení.

„Nesnažte se na sopku vyšplhat,“ stojí ve vyjádření mexické vlády. „Jak jsme v poslední době viděli, sopka během explozí chrlí žhavé úlomky. Respektujte vyklizený okruh 12 kilometrů kolem kráteru. Setrvání v oblasti není bezpečné. V případě silných dešťů se kvůli nebezpečí proudů bahna a sutin držte dál od den roklí.“

Popokatepetl leží přibližně 72 kilometrů jihovýchodně od Mexico City. V okruhu sta kilometrů kolem něj žije asi 25 milionů lidí. Sopka je aktivní od roku 1994, přičemž její aktivita obzvlášť nabrala na intenzitě mezi lety 2000 a 2003 a pak znovu od roku 2012 do roku 2016. Naposledy mexickou vládu přinutila činit loni v květnu. Kvůli emisím popela tehdy vláda otevřela evakuační útulky, zavřela blízké školy a dočasně přerušila letištní provoz, a to i na Mezinárodním letišti Benita Juáreze v Mexico City.

Americká vědeckovýzkumná geologická agentura USGS se vyjádřila, že letadlům může vulkanický materiál napáchat velké škody. Částice sopečného prachu mohou poškodit trup letadla a výrazně omezit výkon motorů. Pokud bude jeho aktivita nadále nabírat na intenzitě, může Popokatepetl napáchat ještě mnohem větší škody. K jeho poslední zaznamenané velké erupci došlo v roce 800. Kdyby nyní mělo dojít k podobné erupci, tak by podle USGS byly ohroženy statisíce životů.

Kvůli polohy Mexika u pacifického Ohnivého kruhu je země domovem tuctů sopek a od roku 1950 jich bylo aktivních hned několik. Důkladně sledován je i Chichonal na jihu země u hranic s Guatemalou. Jeho výbuch v roce 1982 je považován za jednu z nejhorších katastrof v historii země. Zemřely při něm dva tisíce lidí a dalších dvacet tisíc zůstalo bez domova.