Článek
Tak popisuje Prozatímní národní radu britský deník The Guardian. Jde o jeden z řady názvů, které si dala během své krátké existence. Členové ale sami přiznávají, že činnost doprovázejí chaos a názorové rozdíly. Někteří Libyjci se ptají, koho vlastně povstalecká vláda reprezentuje a zda její vojenské křídlo nemá vlastní politické ambice.
Vede ji Mahmúd Džibríl, který jednal se Nicolasem Sarkozym a Hillary Clintonovou a na úterní konferenci v Londýně představoval její veřejnou tvář. Rada jmenovala zatím jen 11 ze svých 31 členů, povybíraných z měst pod povstaleckou kontrolou. To kvůli obavám o bezpečnost příbuzných, jež se nacházejí na místech podléhajících stále Kaddáfímu.
Rozpaky budí účast exministrů
Vzbouřenci si podle britského listu uvědomují, že jejich snaha získat západní podporu nekonečnými prohlášeními o oddanosti rady sekulární multistranické demokracii nedokázala získat pro věc mnoho Libyjců. Jde i o zapojení někdejších prominentů Kaddáfího režimu, exministrů vnitra a spravedlnosti Abdala Fatáha Júnise a Mustafy Abdula Džalíla.
Revolucionáři je vítali v naději, že se i další Kaddáfího muži k úprku připojí. Džalíl se kvůli svým zkušenostem stal předsedou, ale v posledních dnech v úsilí zastavit politický chaos a zvrátit vojenské neúspěchy dostával přednost Džibríl.
Júnis, na jehož dopadení vypsal Kaddáfí odměnu ve výši čtyř miliónů dolarů, byl postaven do čela povstaleckých sil, když se situace na frontě začala prudce zhoršovat. To však vyvolalo značné pochyby, protože dříve Júnis šéfoval také zvláštním silám a těšil se důvěře vojáků. Zejména mladí muži se ho zdráhali přijmout, svěřil se mluvčí rady.
„Proces je stále velmi chaotický“
Alí Tarhúní, který přednášel ekonomii na Washingtonské univerzitě, než se stal minulý týden povstaleckým ministrem financí, řekl, že celý proces „byl a je stále velmi chaotický… Potřebujete jednak politický orgán, který definuje tuto revoluci, a jednak armádu v terénu.“
Do USA uprchl v roce 1973 poté, co byl odsouzen za protikadáffovskou činnost, a před pěti lety dostal v nepřítomnosti trest smrti. „Hlavním cílem je zbavit se Kaddáfího a pak budovat demokratickou zemi, ale nejdřív si musíme dát vlastní dům do pořádku,“ zdůraznil Tarhúní.
