Silní a stateční. Malí thajští fotbalisté se vzepřeli osudu a přežili

„Byli nuceni udělat něco, co žádné dítě před nimi nikdy neudělalo. Potápět se v jeskyni není pro jedenáctileté kluky normální. Potápějí se v prostředí, které je považováno za extrémně nebezpečné, za nulové viditelnosti, jen za světla baterek, které jsme přinesli,“ řekl Karadzic, když popisoval jejich putování ven z jeskyně, kde je uvěznila stoupající voda.

Dodal, že jen při potápění hrozí propuknutí paniky: „Nechápu, jak můžou být tihle malí kluci tak klidní, když si uvědomíte, že byli uvězněni dva týdny v jeskyni a neviděli mámy. Neuvěřitelně silní kluci. Zcela nepředstavitelné.“

Přesto, že záchranná operace skončila úspěchem, neobešla se bez jedné osobní tragédie. Jeden z potápěčů, bývalý člen thajské námořní jednotky, za hochy položil život.

Člen záchranného týmu Ivan Karadzic přiznal, že byl vyděšený, když viděl prvního potápěče s jedním z chlapců. Byli vidět na padesát metrů, dál vidět není. „Pořád jsem nevěděl, jestli je to jen tělo oběti, nebo živý kluk. Ano, bylo to děsivé a nepříjemné, ale když jsem viděl, že je naživu, dýchá a vypadá v pořádku, bylo to fajn.“

Zvládnout situaci zřejmě chlapcům pomohl jejich koníček - fotbal, byli v dobré konci. Uklidňoval je jejich trenér, který s nimi do jeskyně šel. Jako bývalý mnich s nimi meditoval.

Chlapci jsou prochladlí, skupina zachráněná v pondělí má stále sníženou teplotu a dva malí fotbalisté mají lehčí plicní infekci.