Článek
„Nikdo by neměl podceňovat obtížnost úkolu, který stojí před námi,“ varoval Abbott. „Zkoušet zjistit polohu něčeho v hloubce 4500 metrů pod hladinou asi tisíc kilometrů od pevniny, je ohromný, ohromný úkol,“ dodal.
Podle premiéra ho ztěžuje, že slábne signál z majáků černých skříněk. Baterie mají živostnost stanovenou na 30 dní, a ta už vypršela, stroje s 239 lidmi na palubě zmizel 8. března. „Protože signál černé skříňky rychle slábne, snažíme se nyní ho co zachytit tak často, jak jen můžeme, abychom mohli zúžit prohledávanou oblast na tak malou, jak to jen lze,“ řekl předseda australské vlády. Zmínil, že poté se nasadí dálkově ovládaná ponorka Bluefin 21, která bude zkoumat dno sonarem, aby našla černé skříňky a případně i trosky. Nesdělil však, kdy to bude.
Momentálně se podařilo zmenšit prohledávanou oblast na 1300 km čtverečných.
Komplikací je ale, že signály přicházely z hloubky 4200 až 4500 metrů, což je právě hranice maximálního ponoru Bluefinu. Je proto možné, že bude potřeba nasadit ponorku s hlubším ponorem.
Pilot zkoušel telefonovat
Podle malajsijského listu New Straits Times vyšetřovatelé zjistili, že jeden z pilotů se nedlouho předtím, než stroj zmizel z vojenského radaru, pokoušel komusi dovolat ze svého mobilního telefonu.
Pokus o spojení zachytil jeden z pozemních vysílačů u města Penang, v jehož blízkosti se stroj v té chvíli nacházel, to už bylo po prudké obrátce stroje nad Thajským zálivem po přeletu Malajského poloostrova. Hovor se však podle listu nepodařilo spojit, neboť letadlo zřejmě zmizelo z dosahu vysílače.