Severní Korea fandí Trumpovi. Chce jednat o jaderném programu, prozradil uprchlý diplomat

Vztahy s Ruskem Pchjongjang v posledních měsících upevňuje veřejně, přičemž nejvýraznější ukázkou jejich spojenectví je oficiální návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina, která se konala v červnu. Ri však nyní odhalil, že severokorejští diplomaté zároveň potají připravují strategii jednání s Donaldem Trumpem pro případ, že jej v listopadu američtí voliči pošlou zpět do Bílého domu, informuje agentura Reuters.

Ten během svého prvního funkčního období Severní Koreu sice veřejně provokoval, ale zároveň diplomatické styky s ní rozvinul do bezprecedentní míry. Pchjongjang proto chce jeho případného návratu do úřadu prezidenta využít k vymanění svých zbraňových programů z područí amerických sankcí, odstranění země ze seznamu státních sponzorů terorismu a obdržení americké ekonomické pomoci.

O dosažení těchto cílů se severokorejský režim pokusil už při summitu diktátora Kim Čong-una s Trumpem v roce 2019 ve Vietnamu, ale ten se na otázkách sankcí rozpadl. Ri z toho viní Kimovo rozhodnutí svěřit jadernou diplomacii „nezkušeným a bezradným“ armádním velitelům.

Větší šance na úspěch Pchjongjangu ovšem nedává ani v případě druhého pokusu. „Kim Čong-un o zahraničních vztazích a diplomacii nebo o tom, jak se dělají strategická rozhodnutí, moc neví. Tentokrát by určitě převzalo moc a jednání vedlo ministerstvo zahraničí a pro Trumpa by bylo velmi lehké Severní Koreji zase svázat ruce a nohy na další čtyři roky, aniž by jí cokoliv dal,“ předpověděl Ri.

Ri potvrdil, že posílení vztahů s Ruskem Severní Koreji poskytlo pomoc s vývojem balistických střel a ekonomikou, ale ještě větším přínosem je dle něj to, že Moskva blokuje další sankce na Pchjongjang a pomáhá mu obcházet ty stávající. Díky tomu budou Severokorejci v případném jednání s Washingtonem přece jen mít větší vyjednávací sílu.

„Rusové si zašpinili ruce pokoutnými transakcemi a díky tomu se Severní Korea už nemusí spoléhat jen na zrušení sankcí ze strany USA, což znamená že Spojené státy připravila o jednu z klíčových výhod,“ uvedl Ri.

Japonský premiér Fumio Kišida v minulosti uvedl, že by se chtěl s Kim Čong-unem sejít, ale překážkou v dohodnutí schůzky jsou dlouhodobě únosy Japonců Severní Koreou v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Kim by podle Riho byl ochoten Japonsku v otázce unesených nabídnout ústupky výměnou za ekonomickou pomoc.

Konkrétně se Tokio domnívá, že Severokorejci unesli celkem sedmnáct Japonců. Pchjongjang se přiznal k třinácti únosům a pět unesených v roce 2002 vrátil s tím, že ostatní unesení buď již zemřeli, nebo se neví, kde jsou, a tím považuje problém za uzavřený. Kim chce tedy dle Riho Japonsku nabídnout ústupek z tohoto oficiálního postoje státu stanoveného jeho otcem Kim Čong-ilem.

Riho otec pracoval jako reportér státních médií a Ri díky tomu mohl studovat ve francouzské škole v Alžírsku a následně s otcem žil na Kubě. Tvrdí, že o životě v Jižní Koreji snil od dětství, ale o útěku nepřemýšlel, dokud jej nezačal šikanovat jeden diplomatický kolega poté, co mu Ri odmítl dát úplatek.

Pak mu navíc vládnoucí režim zamítl žádost o podstoupení léčby výhřezu meziobratlové ploténky v Mexiku na vlastní náklady. „Tím vybouchl všechen odpor, jejž jsem vůči režimu choval,“ řekl Ri.

Mezitím Kuba, kde byl Ri nasazen, rozvinula diplomatické vztahy s Jižní Koreou. „Oficiálně jsem dělal všechno pro to, abych tomu zabránil, ale navázání vztahů s Kubou bylo ve skutečnosti to nejlepší, co Jižní Korea od loňského roku udělala. Je to modelový příklad toho, jak se obrací směr dějin a kam normální civilizace mezinárodní komunity spěje,“ dodal Ri.