Článek
„Zastavení návratů vysílá špatný signál a pravděpodobně motivuje další afghánské občany, aby opustili svůj domov a vydali se do EU. (...) Žádáme proto vás a vaše týmy v komisi, abyste intenzivněji jednali s afghánskou vládou o tom, jak by mohly a budou probíhat návraty do Afghánistánu v nadcházejících měsících,” píše se v dopise, který byl zveřejněn na twitterovém účtu belgického novináře časopisu Knack. Podepsali ho ministři pro migraci nebo jiní představitelé Německa, Rakouska, Dánska, Belgie, Nizozemska a Řecka.
Evropská komise podle agentury Reuters potvrdila, že dopis obdržela a hodlá na něj později odpovědět.
Tálibán se zmocnil opuštěných zbraní. Potřebujeme pomoc, přiznala afghánská vláda
Politici v dopise uvádějí, že Afghánistán je již několik let zemí, odkud do EU přicházejí největší počty žadatelů o azyl. Od roku 2015 přišlo do zemí EU přibližně 570 000 žadatelů o azyl, uvádí dokument; tento trend nyní pokračuje a současné boje ho jen posílí. EU by proto podle podepsaných ministrů, kteří zodpovídají za migraci ve svých zemích, měla pokračovat v dobrovolných i nedobrovolných návratech lidí do Afghánistánu.
Signatáři uznávají, že situace v zemi je velmi napjatá a stávající projekty v sousedních zemích na podporu obyvatelstva nejsou dostatečné a bylo by dobré je v budoucnu více podpořit v rámci různých unijních programů.
USA vyslaly do Afghánistánu bombardéry. Mají zabránit postupu Tálibánu
Otevřený dopis obhajoval jeden ze signatářů, belgický státní tajemník pro azyl a migraci Sammy Mahdi. Skutečnost, „že některé regiony země nejsou bezpečné, neznamená, že každý státní příslušník této země má automaticky nárok na ochranu”, napsal na Twitteru.
Tálibán zahájil v květnu v Afghánistánu, kdy se začali ze země stahovat zahraniční vojáci, rozsáhlou ofenzivu. Během ní ovládl přes polovinu afghánských okresů a šest hlavních měst provincií.
Braňte si svou zemi sami, vzkázal Afgháncům Pentagon
Otázka deportací Afghánců bude nejspíš jedním z témat na mimořádném setkání ministrů vnitra členských zemí EU, které slovinské předsednictví svolalo na 18. srpna.