Článek
Osmapadesátiletá šéfka polární mise je tak už od 27. srpna odříznuta od potřebné léčby.
Mrtvice ji zaskočila, když seděla za svým pracovním stolem. „Zrovna jsem se dívala na obrazovku a uvědomila jsem si ‚panebože, polovina obrazovky zmizela‘,“ popsala svůj šok Douceurová v telefonickém rozhovoru s americkým listem The New York Times.
Lékaři okamžitě žádali o co nejrychlejší přesun, jelikož na izolované základně nejsou k dispozici ani CT, magnetická rezonance ani žádné další přístroje a medikamenty k léčbě mrtvice.
Narazili však na odpor provozovatele ze společnosti Raytheon Polar Services (RPS), která je dotována Národním vědeckým fondem.
Špatně vidí a dýchá
„Během zimního období, za extrémních mrazů a silných větrů, je převoz nebezpečný pro všechny zúčastněné, jak pro cestující, tak i posádku. Takový převoz bychom zvažovali pouze v případě stavu ohrožení života,“ řekl mluvčí RPS Jon Kasle.
Stav Douceurové je stabilizován, ale NYT řekla, že na obou očích částečně ztratila zrak. Část každého dne také tráví s kyslíkovou maskou, která jí pomáhá při dýchání ve velkých výškách.
První let přichází v úvahu 17. října, ale podle Douceurové to však není dost brzy. Za její převoz orodují také její příbuzní ve Spojených státech. Minulý měsíc její neteř Sydney Rainesová začala tlačit na Národní vědecký fond a RPS, aby daly věci do pohybu.
„Má otázka vůči nim zní: ‚Z čeho vyvozujete, že mrtvice nepatří do režimu ohrožení?‘,“ uvedla Rainesová, kterou Douceurová vychovala.
Na let je moc zima
Vytvořila také webové stránky Saverenee.org a profil na Facebooku, na němž vyzývá sympatizanty, aby urgovali RPS a Národní vědecký fond. Mimo to je k dispozici na stránkách Whitehouse.gov petice, která už nese kolem sedmi stovek podpisů.
„Říkají, že riziko je příliš velké. Ale proč nemobilizují a nepřipravují se tak, aby mě v případě změny počasí mohli vyzvednout místo neustálého opakování: ‚Ne, jste v pořádku, počkejte‘? Vypadá to, že jen zdržují,“ zlobí se vědkyně, která na Jižním pólu pracovala po tři roky.
Pro většinu letadel je let na Jižním pólu bezpečný za vyšších teplot než minus 45 stupňů Celsia, jinak palivo zrosolovatí. Touto dobou však teploty stále běžně klesají i o více než deset stupňů níže. Národní vědecký fond si proto stojí na svém. „Riskantní záchranný let by ohrozil nejen zdraví a bezpečí pacienta, ale také zaměstnance dole na stanici,“ uvedla mluvčí fondu Deborah Wingová.