Článek
„Setkání jsou velmi diskrétní,“ řekl Guaidó v rozhovoru. Poukázal na to, že při nich jde i o osobní bezpečnost.
V posledních několika letech se v opozičních médiích množily zprávy o čistkách v armádě a o zatýkání důstojníků i řadových vojáků, kteří nesouhlasili s vládní politikou. Opozice také rozdává vojákům kopie textu zákona o amnestii pro ty, kdo podpoří návrat k demokracii.
Guaidó v rozhovoru uvedl, že opozice chce nyní vyzvat Madura, aby přijal mezinárodní potravinovou pomoc. Madurova vláda to dosud odmítala a vinu za politickou a ekonomickou krizi své země svalovala na zahraniční sankce.
„Zajištění humanitární pomoci je prvořadým úkolem naší politiky. Pracujeme nyní na logistice,“ řekl Guaidó. „Domníváme se, že to bude nové dilema režimu a ozbrojených sil. Musí se rozhodnout, zda chtějí být na straně lidí a chtějí uzdravit zemi, nebo je budou ignorovat. Myslím, že to dokážeme, že si pomůžeme,“ řekl.
Politický chaos od voleb 2015
Parlament - ovládaný opozicí, která zvítězila v parlamentních volbách v prosinci 2015 - minulý týden označil Madura za nelegitimního prezidenta, což znamená, že by podle ústavy měl Guaidó převzít úřad hlavy státu.
Opozice neuznala výsledek loňských prezidentských voleb, v nichž Maduro obhájil svůj post, nový mandát mu začal letos 10. ledna. Kroky opozice podporuje i zahraničí včetně Spojených států, třeba Rusko, Čína nebo Írán ale naopak stojí za ním.
Maduro se zatím u moci drží. Jakékoliv kroky parlamentu blokuje pomocí nejvyššího soudu. Ve chvíli, kdy Madurova socialistická strana prohrála parlamentní volby a ještě než se ustavil nový zákonodárný sbor, starý parlament ovládaný Madurovými socialisty jmenoval soudce nejvyššího soudu. S jejich pomocí pak Madurova vláda začala blokovat právní akty parlamentu a ustavila vlastní zákonodárný orgán.
Země, která má největší zásoby ropy na světě, se potýká s velkou hospodářskou krizí. Hospodářství kolabuje, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Za posledních několik let utekly ze země kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi na tři miliony lidí.