Šéf NATO svolal schůzku o příměří na Ukrajině

Očekává se, že se jednání zaměří kromě budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů také na potenciální přítomnost evropských mírových jednotek v zemi, informovala polská agentura PAP. Uvedla, že Polsko bude zastupovat jeho prezident Andrzej Duda. Agentura Reuters pak později oznámila, že Ukrajinu bude zastupovat její prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ve středu se v Bruselu také uskuteční summit EU a balkánských zemí, ve čtvrtek pak pravidelný summit sedmadvacítky. Výsledky schůzky o případném příměří na Ukrajině se nejspíš budou probírat i tam.

Americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na dobře informované zdroje napsal, že zvolený americký prezident Donald Trump na nedávné schůzce v Paříži, kam dorazil na znovuotevření po požáru zrekonstruované katedrály Notre-Dame, ukrajinskému a francouzskému prezidentovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi řekl, že na dodržování případného příměří na Ukrajině by měli dohlížet vojáci z evropských zemí.

Polský premiér Donald Tusk po čtvrtečním setkání s Macronem ve Varšavě ale už řekl, že Polsko po případném příměří vyslat na Ukrajinu mírové jednotky neplánuje.

Trump, který se během předvolební kampaně holedbal, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin, během setkání v Paříži také řekl, že Evropa by měla hrát hlavní roli při obraně a podpoře Ukrajiny a že chce, aby evropští vojáci přítomní na Ukrajině sledovali příměří. Nevyloučil přitom, že USA toto uspořádání nějakým způsobem podpoří, i když se do něj nezapojí žádní američtí vojáci.

Trump také tlačil na Evropany, aby přiměli Čínu vyvinout větší tlak na Kreml, aby konflikt na Ukrajině ukončil. Diskutoval přitom s Macronem o použití cel jako nátlakového prostředku pro případ, že by se Peking zdráhal vyhovět.

Rusko a Ukrajina se diametrálně liší v náhledu na případnou dohodu o příměří. Ruský prezident Vladimir Putin pro to, aby se jednání vůbec konala, požaduje, aby Ukrajina přestala vojensky usilovat o znovudobytí „čtyř nových subjektů ruské federace“.

Jde o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast. Rusko je po invazi z února 2022 částečně obsadilo a poté zcela v rozporu s mezinárodním právem prohlásilo za své. Zároveň mimo jiné požaduje, aby se Ukrajina zavázala, že nevstoupí do NATO.

Zelenskyj tyto podmínky odmítl, protože by znamenaly kapitulaci. V pondělí se ale vyslovil pro diplomatické řešení a jeho vyjádření podle agentury Reuters naznačují rostoucí otevřenost k jednání. Zároveň ale Zelenskyj nepřestává usilovat o vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance a o účinné bezpečnostní záruky, které zajistí, že Rusko zemi znovu nenapadne.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která často kromě názorů ruské diplomacie neoficiálně prezentuje názory Kremlu, ale ve středu varovala, že od Ruska nelze očekávat žádné ústupky. „Pokud někdo očekává, že Rusko udělá nějaké ústupky, pak zjevně tito lidé nemají dostatek znalostí nebo možná mají krátkou paměť,“ nechala se slyšet.