Článek
„Vězni strádají nedostatkem potravy, dokud neuplatí strážné, aby jim mohly rodiny posílat jídlo,“ uvedl náměstek ředitele asijské pobočky HRW Phil Robertson. „Lidé v Severní Koreji mají velmi dobrý důvod bát se zatčení a vazby,“ dodal s tím, že jen podezřelí s politickými konexemi nebo s dostatkem peněz na uplácení policistů, bachařů a prokurátorů mají šanci zachránit sebe i své rodiny.
Většinu čeká zneužívání včetně mučení, přičemž ženy čelí sexuálnímu obtěžování a napadání i znásilněním. Špatné zacházení, zejména bití holemi a kopání je nejbrutálnější ještě ve vazbě, kde je také vynucováno přiznání.
„Nařízení říkají, že by se neměli vůbec bít, ale my během vyšetřování a při přípravě procesu potřebujeme přiznání, takže je bijeme, aby se přiznali,“ vypověděl jeden bývalý policista.
Severokorejský disident si v Útěku z Tábora 14 vymýšlel
Zadržení a věznění uvedli, že byli nuceni sedět na podlaze své cely se zkříženýma nohama nebo klečet až 16 hodin denně, přičemž nejnepatrnější pohyb byl trestán ať už bitím rukama, koženými pásky, nebo holemi, nebo běháním kolem dvora tisíckrát dokola.
„Když jsem se já nebo další pohnuli, strážní mohli nařídit mně nebo všem spoluvězňům prostrčit ruce přes mříže, položit je za zem a oni na ně mohli opakovaně šlapat v botách,“ řekl jeden z bývalých vězňů Pak Či-čchol. Další bývalý vězeň Jun Jung-čchol dodal, že strážní s vězni zacházeli, jako by byli méně než zvířata. Jun byl vládní zaměstnanec, když ho v roce 2011 zadržela tajná policie. Vypověděl, že byl tvrdě bit ještě předtím, než byl poprvé vyslechnut a než mu řekli, že je obviněn ze špionáže: „Bili měl třicet minut, kopali mě v botách a bili mě pěstmi po celém těle.“ Nakonec strávil pět let v pracovním táboře, kam byl poslán za údajné pašeráctví.
Severokorejský uprchlík svou lží nahrál KLDR na smeč
Asi padesátiletá Kim Sun-jung, která utekla z KLDR před pěti lety, řekla, že ji v detenčním centru znásilnil vyšetřovatel, který ji vyslýchal a při výslechu ji sexuálně napadal další policista. Dodala, že byla bezmocná jakkoli tomu vzdorovat.
Zpráva HRW vyzvala Severní Koreu, aby veřejně přiznala porušování lidských práv a skončila „s endemickým mučením a krutým, nelidským a ponižujícím zacházením při zadržení“.
Severokorejský režim je znám svou brutalitou, o které vyprávěli mnozí uprchlíci. Kontroverzi nicméně například před pěti lety vyvolalo prohlášení patrně nejznámějšího z nich Sin Tong-hjuka, který přiznal, že si v knize Útěk z tábora 14, v níž popsal nesnesitelné podmínky v pracovním táboře a kruté zacházejí s vězni, vymýšlel.