Sankce v akci. Rusku se nedaří opravovat poškozené rafinérie

Ruské rafinérie ovšem nevyřazují z provozu výhradně ukrajinské útoky, ale i běžné závady. Největší rafinérie firmy Lukoil NORSI má momentálně omezený provoz kvůli poškozené turbíně, přičemž závada byla objevena už 4. ledna. Podle zdrojů Reuters existuje jen jedna společnost, která by tuto turbínu mohla opravit, ale tou je americká Honeywell UOP. Ta se z Ruska po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 stáhla.

„Inženýři pobíhali kolem a hledali náhradní díly, ale nemohli nic najít,“ popsal situaci v NORSI zdroj blízký Lukoilu, jenž trval na anonymitě, protože nemá dovoleno mluvit s médii. „Pak se celá jednotka zastavila,“ dodal.

Podle dalších zdrojů by touto jednotkou měl být katalytický kraker používaný ke konverzi těžších uhlovodíků v benzín. Mimo provoz je už od ledna a není jasné, kdy by mohl být opraven, protože Rusové na to postrádají znalosti. KK-1 je také jedním z pouhých dvou katalytických krakerů v celé rafinérii. Proto nyní čtvrtá největší ruská rafinérie podle Reuters produkuje o 40 % méně benzínu než před závadou.

Podobným potížím nečelí jen NORSI. Problémy navíc ještě zhoršily ukrajinské dronové útoky. Ty již v tomto roce zasáhly minimálně tucet rafinérií a Rusové kvůli tomu museli podle výpočtů Reuters uzavřít 14 % své výrobní kapacity. NORSI sama byla drony poprvé zasažena v únoru letošního roku, což vedlo k dalším škodám a omezením provozu.

„Pokud bude proud dronů pokračovat tímto tempem a ruská protiletecká obrana se nezlepší, pak bude Ukrajina schopná poškozovat ruské rafinérie rychleji, než je budou ruské firmy schopné opravovat,“ řekl odborník na ruský energetický průmysl Sergej Vakulenko.

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak se minulý týden nechal slyšet, že se NORSI vrátí do plného provozu do jednoho či dvou měsíců, přičemž na výrobě potřebných náhradních dílů ruské firmy pracují. Tvrdil též, že na ruském trhu je dostatek paliva, protože po dronových útocích ostatní rafinérie zvýšily produkci. Ministr energetiky Nikolaj Šulginov zase ve středu slíbil, že budou všechny rafinérie opravené do června.

NORSI stojící poblíž Nižného Novgorodu má výrobní kapacitu 405 tisíc tun benzínu měsíčně, což je 11 % celkové ruské kapacity. Na základě průměrné ceny ruského benzínu 587 dolarů (13,7 tisíce korun) za tunu přichází Lukoil kvůli výpadku téměř o 100 milionů dolarů (2,3 mld. Kč) měsíčně.

Honeywell International Inc., mateřská společnost Honeywell UOP, se k celé záležitosti vyjádřila tak, že od února 2022 nedodává žádné vybavení, díly, produkty ani služby nejen NORSI, ale ani nezávisle operované rafinérii Slavjansk ECO. I na její přestavbě se před lety podílela, a právě tuto rafinérii 18. března zasáhly ukrajinské drony.

„Aktivně pracujeme na identifikaci a přerušení všech možných odklonů našich produktů do Ruska prostřednictvím třetích stran,“ sdělila společnost reportérům Reuters s tím, že plní všechny požadavky exportních licencí, sankčního zákona a regulací.

Sankce způsobené ruskou invazí na Ukrajinu se nyní vztahují na tisíce ruských cílů a přibližně tisíc zahraničních společností z Ruska odešlo. Ruská, převážně exportní ekonomika se ovšem za dva roky konfliktu ukázala být odolnější, než čekal nejen Západ, ale i Moskva sama.

Západní společnosti za poslední dvě dekády poskytly technologii a software všem čtyřiceti největším ruským rafinériím. Podle zdrojů z ruského energetického průmyslu je tak každá rafinérie kombinací ruského a zahraničního vybavení.

Představitelé Ukrajiny útoky na rafinérie vysvětlují snahou oslabit válečnou mašinérii Kremlu snížením státních zisků a odstřižením armády od paliva. „Drony jsou desetkrát, pokud ne stokrát levnější, než je cena oprav, což je v opotřebovací válce důležité,“ řekl Vakulenko, který dříve působil jako strategický šéf ruského energetického giganta Gazprom. Firmu i celé Rusko opustil pár dní po začátku války na Ukrajině.

Rusko je druhým největším světovým vývozcem ropy po Saúdské Arábii. Od uvalení sankcí směřuje většina vývozu ruské ropy a ropných produktů do Asie a Afriky. Prudký pokles v produkci rafinérií by Moskvu donutil k upřednostnění vývozu surové ropy před vývozem zpracovaných paliv. Surovou ropu přitom posílá jen pár velkým kupcům, jakými jsou Čína, Indie nebo Turecko. Menší africké nebo jihoamerické státy totiž nemají rafinérie, kde by ji mohly zpracovat.

Ruský průmysl na zpracování ropy se zrodil ve čtyřicátých letech minulého století, kdy Rusům díky zákonu o půjčce a pronájmu za druhé světové války poskytly vybavení Spojené státy. Po pádu Sovětského svazu ruské ropné podniky investovaly desítky miliard dolarů do modernizace svých rafinérií, do níž se zapojily zahraniční firmy jako UOP.

Ve snaze zabránit Rusku v zisku západních technologií uvalily USA sankce i na společnosti v jiných zemích světa, jako například v Turecku či v sankcemi též zasaženém Íránu, byť se zemi dlouhodobě daří v sankcích nacházet skuliny, kterými se dostává k západním produktům, jako jsou letadla nebo auta. Vybavení rafinérií je však mnohem vzácnější a zdroje uvádějí, že západní firmy zpřísnily kontroly, kterými zaručují, že se náhradní díly do Ruska prostřednictvím třetích stran nedostanou.

Podle dvou zdrojů Reuters požádal Lukoil o pomoc s opravou jednotky KK-1 společnosti z Číny. „Čína na to technologii má, ale velmi často by to znamenalo drahou kompletní výměnu celé jednotky, a ne levnou běžnou opravu,“ uvedl jeden ze zdrojů.