Článek
Od armádního převratu, jenž v roce 2021 svrhl demokraticky zvolenou vládu, uvalily západní země sankce na barmskou armádu, banky a další s juntou spřízněné podniky, uvádí agentura Reuters. Protestní hnutí v zemi zatím přerostlo v otevřenou občanskou válku, v rámci níž je armáda viněna z provádění náletů na povstalce i civilisty bez rozdílu. Vládnoucí junta také již během konfliktu přišla o značná území.
Podle Andrewsovy zprávy se juntě i tak v období mezi březnem 2023 a březnem 2024 povedlo do země dopravit zbraně, technologie dvojího použití, výrobní vybavení a další materiály v hodnotě 253 milionů dolarů (5,9 miliardy korun).
Jde sice o pokles dovozu asi o třetinu, ale to je hlavně díky snahám Singapuru zabránit svým společnostem v napomáhání barmskému režimu. Dovoz ze Singapuru se proto oproti předchozímu roku propadl ze 110 milionů dolarů na pouhých 10 milionů.
Andrews tento pokles označil za ukázku dopadu, jež by sankce mohly mít, a jak by mohly juntě zabránit v zabíjení civilistů nálety na jejich domovy. „Prostředky, se kterými na tyto vesnice útočí, závisí na jejich přístupu ke zbraním a materiálům dováženým ze zahraničí,“ uvedl Andrews.
Barmská armáda obvinění z páchání zločinů na civilistech popírá a tvrdí, že pouze bojuje s „teroristy“. Též dlouhodobě prohlašuje, že na ni sankce mají jen malý vliv a pouze zdržují plán armády navrátit zemi demokracii. Omezení dovozu ze Singapuru pak Barmě pomohly nahradit společnosti ze sousedního Thajska. Dovoz z něj se za fiskální rok 2023 zdvojnásobil z 60 na 120 milionů dolarů.
„V Thajsku registrované společnosti se v roce 2023 pro Radu státní administrativy (SAC, oficiální název junty) staly zdrojem náhradních dílů vrtulníků Mi-17 a Mi-35, jež dříve dodávaly společnosti registrované v Singapuru. SAC tyto vrtulníky používá k přepravě vojáků a k náletům na civilní cíle, jako byl útok na vesnici Pazigyi z dubna 2023, při němž zemřelo 170 lidí včetně 40 dětí,“ připomněl Andrews událost, při níž podle junty zemřeli pouze členové ozbrojeného odboje.
