Článek
Možnost nakoupit uranový koncentrát z Nigeru je výsledkem situace, kdy postupně Mali, Burkina Faso a Niger ovládly nacionalistické vojenské junty, které se vyhraňují vůči Západu a obracejí se k Rusku v oblasti bezpečnosti a k Číně kvůli ekonomické podpoře. Zájem proniknout do oblasti však má i spojenec Ruska Írán, který vidí oblast jako odbytiště pro své zbraně, a hlavně jako zdroj surovin včetně uranu, jejž by mohl využít ve svém kontroverzním jaderném programu.
Zprávy o nákupu 300 tun koncentrátů oxidů uranu, tzv. yellowcake, za 56 milionů dolarů, se objevily koncem dubna, kdy o něm psal íránsko-americký novinář Banafšáh Zand v Africa Intelligence. Výměnou měly být dodány generátory o větší kapacitě pro hlavní město Niamey sužované výpadky proudu, napsal Jerusalem Post.
Teherán to popřel stejně jako nigerská vojenská vláda, uvedl The Wall Street Journal, ale noviny Le Monde existenci dohody potvrdily. Dohodu měli zprostředkovat Rusové. Má jít o uranový koncentrát zpracovaný z rudy vytěžené v dole v Arlitu, který patří francouzské společnosti Orano, napsal Jerusalem Post.
Ruské „expediční jednotky“ vytlačují z Afriky západní těžební společnosti
Kreml se snaží upevňovat a rozšiřovat své pozice ve střední Africe
Vznik konfederace junt
Burkina Faso, Mali a Niger spolupracovaly od září 2023 pod hlavičkou Aliance států Sahelu (AES), naspal Le Monde. CES ale přináší užší spolupráci, v jejímž rámci se koordinuje diplomatická, ekonomická a obranná politika všech tří zemi. CES má rotující předsednictví, v jeho čele nyní stojí Mali.
Vedoucí představitelé CES uvedli, že chtějí „spojit své zdroje“ ve strategických sektorech, jako je zemědělství, voda, energetika a doprava. Junty také plánují vytvořit investiční banku a stabilizační fond.
Členové se vyhraňují proti západoafrické regionální skupina ECOWAS, z níž země vystoupily, a proti Francii, která podle nich ECOWAS ve skutečnosti řídí.
Přesto lze o životaschopnosti CES pochybovat, může ji potkat osud krátkodeché federativní Sjednocené arabské republiky spojující Egypt se Sýrií.
Spojení zemí CES
CES vznikla, protože všechny tři junty čelí stejným tlakům ze Západu, Francie a USA a ECOWACS. Nacionalistický Sahel se bude stále více orientovat na protizápadní režimy a stávající ECOWAS mající nejen ekonomickou, ale i stabilizační roli, už ztratil svou váhu, junty potlačit nedokázal. Vyhranil se proti nim a a ty se obrátily proti němu.
V oblasti však dále upevní své pozice Čína a taky Rusko, což oslabí i možnosti boje s islamistickými teroristy v Mali a Nigeru. Američtí vojáci musejí do 15. září opustit své základny v Nigeru. Přijdou tak o moderní základnu pro vypouštění dronů na severu Nigeru. Tu nahradí nová budovaná na severu Pobřeží slonoviny, také je však dál drony MQ-9 Reaper z ní se nedostanou nad Čad, jih Libye, východ Nigeru a střed Alžírska.
Všechny tři země už koordinovaly své kroky při vyhošťování sil USA, Francie a dalších zemí, které se podílely na boji s teroristy a výcviku vojáků. Nejprve Mali a pak i Niger vyhostily západní vojenské poradce, instruktory a americké vojáky bojující proti islámským teroristům.
Daly přednost novým partnerům, jako jsou Rusko, Čína, Írán a Turecko. Hlavním garantem bezpečnosti těchto tří zemí je Rusko, které má v Mali 2000 svých vojáků – wagnerovců a příslušníků Afrikanského korpusu. Asi dvě stě ruských vojáků je v Burkina Fasu a stovka v Nigeru, kde se podílejí především na výcviku a zajišťují ochranu špiček junty.
Rusko poslalo do Nigeru vojenské instruktory a systém protivzdušné obrany
Angažmá Rosatomu
Pro Rusko jde nejen o posílení vlivu v oblasti a obecně, ale je to pro něj i ekonomicky výhodné; řada ruských soukromých nebo státních firem podepsala memoranda o spolupráci v jaderné energetice a při těžbě surovin. Rosatom plánuje vybudovat jaderné elektrárny v Mali a chce převzít právě francouzskou těžařskou společnost Orano těžící uran v Nigeru.
V Mali plánuje Rusko vybudovat podnik na těžbu zlata a chce tam pátrat po ložiscích uranu. Mali a Burkina Fasu Rusko posílá pšenici.
Turecko je druhým hlavním bezpečnostním partnerem CES, všechny tyto tři země používají turecké drony. Tureckem placení syrští žoldnéři hlídají klíčové ekonomické podniky, jako jsou doly v Nigeru a zřejmě i v Burkina Fasu. Podle exilové syrské organizace SOHR bylo do Nigeru posláno od září 2023 1100 syrských žoldnéřů, toto číslo se však nepodařilo potvrdit. V Nigeru však už padl jeden Syřan.
After the reports few months ago, now the confirmation.
— QalaatM (@QalaatM) July 7, 2024
Ahmed Darwish is the first Syrian sent by Turkey in Niger to have died there.
Displaced from N. Hama, his body was repatriated for burial in Idlib province.
He was part of Suleiman Shah Division, a Turkish proxy group. https://t.co/fdfZiFApqa pic.twitter.com/KqT5t6hZNt
Hlavním ekonomickým partnerem tří zemí CES je Čína, která už dříve investovala v Mali a Nigeru do těžby ropy, uranu a projektů slunečních elektráren. Nigerská junta už v březnu podepsala s čínskou státní firmou dohodu, že si budou dělit příjmy z prodeje ropy, která bude proudit novým ropovodem. Nigerská junta už obdržela předběžnou platbu 400 milionů dolarů.
Rusko dál proniká do Sahelu
Dalším rizikem je možné rozšíření CES, které charta ustavující jeho vznik umožňuje, když se na tom tři zakládající státy domluví. Mohlo by jít především o Čad. Malijští představitelé už v dubnu uváděli, že se jedná o připojení Čadu k CES. Pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k propojení zemí CES s východní Libyí, kterou ovládá Chalífa Haftar, jenž využívá také ruské podpory. Niger sice sousedí též s Libyí, ale ne s východem.
Vyloučit nelze ani zapojení Súdánu, kde probíhá občanská válka, kde bojuje súdánská armáda s milicemi Sil rychlé podpory. Tam má Rusko želízka v ohni na obou stranách, wagnerovci pomáhají stejně jako Čad Silám rychlé podpory. Rusko má zájem o súdánský přístav v Rudém moři Port Súdán.