Rusko vyrábí trojnásobek dělostřelecké munice, než může Ukrajině poskytnout Západ

Informace o tom, kolik munice jsou USA a Evropa schopny Kyjevu ročně poslat, obdržela televizní stanice CNN od vysoce postaveného člena evropských zpravodajských služeb. Americká armáda si v současnosti nastavila cíl do konce roku 2025 vyrábět měsíčně sto tisíc kusů munice ráže 155mm. To je méně než třetina ruské dělostřelecké produkce. A ani tohoto cíle nejspíš kvůli zadržení 60 miliard dolarů zamýšlených pro Ukrajinu v Kongresu nedosáhne.

Ačkoliv obě strany zvyšují obecnou produkci munice, údaje o tom, kolik se vyrábí nábojů a jaké ráže, jsou nadále nejasné. Stejně tak nejsou zjistitelné přesné údaje o celkových současných výrobních kapacitách západních států.

Rusko údajně v současnosti každý den vypálí 10 tisíc projektilů. Ukrajina denně vystřelí jen pětinu tohoto množství. Na některých místech fronty je tento nepoměr ještě výraznější. Projevovat se začíná v pro Ukrajinu možná nejhorší možnou chvíli od začátku ruské invaze v únoru 2022. Americké finance na výzbroj Ukrajiny došly a další várka uvázla v Kongresu na republikánské nevoli.

„Nyní jsme v produkční válce,“ uvedl pro CNN významný představitel NATO. „Výsledek na Ukrajině závisí na tom, jak je která strana k vedení této války vybavená.“

Rusko nedávno zabralo Avdijivku a zdánlivě též přebralo iniciativu na bojišti. Ukrajinu naopak netrápí jen nedostatek munice, ale také nedostatek mužstva na frontové linii. Spojené státy a další spojenci sice Ukrajině dali několik vysoce sofistikovaných zbraňových systémů, včetně tanků M-1 Abrams a brzy také letounů F-16, ale váleční analytici se domnívají, že válku rozhodne to, kdo vypálí víc ran z děl.

„Problémem číslo jedna, který právě teď sledujeme, je munice,“ řekl představitel NATO. „Jsou to ty dělostřelecké náboje, protože právě tam Rusko nabírá opravdu značnou výrobní výhodu a tím nabírá značnou výhodu na bojišti.“

Za situace, kdy může Západ ze svých kapacit podle informací evropských zpravodajských služeb v současnosti Ukrajině poskytnout jen 1,2 milionu kusů dělové munice ze své výroby, je vysoce významná česká iniciativa na nákup dalších 800 tisíc. Dojde tak téměř ke zdvojnásobení ukrajinských palebných možností v tomto roce. Prvních 300 tisíc nábojů už mělo být odesláno na Ukrajinu.

Deník The Telegraph vyhodnotil, že právě tato iniciativa, za kterou Česká republika sklízí mezinárodní chválu, Ukrajině umožnila přestat ustupovat a zahájit proti postupujícím Rusům opětovnou palbu v očekávání nových dodávek munice. K iniciativě se dosud připojilo 18 států včetně Kanady, Polska nebo Německa.

Ruské dělostřelecké továrny podle informací NATO běží „24/7,“ s rotujícími dvanáctihodinovými směnami. V obranném sektoru nyní pracuje asi 3,5 milionu Rusů. Před začátkem války to bylo mezi 2 a 2,5 milionu. Rusko navíc munici také dováží. Írán mu v minulém roce poslal minimálně 300 tisíc dělostřeleckých granátů, ale podle odhadů anonymního představitele NATO „pravděpodobně víc než to“, a Severní Korea podle informací Jihokorejců Rusům poslala alespoň 6700 kontejnerů munice.

Rusko „do této hry vložilo všechno“, řekl zástupce evropských zpravodajských služeb. „Jejich válečná mašina pracuje na plné obrátky.“

Podle představitelů Západu ovšem zvýšená produkce stále nenaplňuje ruské potřeby. Neočekává se ani, že by Rusko v dohledné době mělo na bojišti dosáhnout významných zisků. A jejich produkce se nemůže zvyšovat donekonečna. Svého produkčního maxima ruské továrny pravděpodobně dosáhnou v příštím roce. Přesto kompletně zastiňují americkou a evropskou produkci pro Ukrajinu.

Představitelé Západu trvají na tom, že ačkoliv bylo Rusko schopné své výrobní linky nastartovat rychleji, částečně proto, že mělo výhodu jakožto ekonomika ovládaná autokratem, kapitalistické západní země jej nakonec doženou a budou přitom vyrábět lepší vybavení.

„Když můžete skutečně kontrolovat ekonomiku, tak pravděpodobně můžete konat rychleji než ostatní země,“ řekl zástupce velitele Evropského velitelství Spojených států generálporučík Steven Basham. „Západ bude mít udržitelnější sílu. Nyní teprve začíná se zvýšením tempa budování infrastruktury, která by zajistila potřebné muniční kapacity.“

„Ruská výroba je 24/7. Tím chci říct obrovská, nesmírná,“ vyjádřil se k situaci jeden evropský zákonodárce s tím, že není dobré podceňovat ruskou vůli a trpělivost.

Rusko v poslední době také začalo na infrastrukturu ukrajinské obranné produkce útočit zbraněmi dlouhého dosahu. „Na podzim bychom se tady bavili o tom, jak útočí na kritickou infrastrukturu,“ uvedl představitel NATO. „Nyní pozorujeme nějaké útoky na kritickou infrastrukturu, ale také spoustu útoků na základny ukrajinského obranného průmyslu.“

V současnosti Rusové měsíčně vyrobí 115 až 130 raket dlouhého doletu a 300 až 350 útočných dronů na základě íránského modelu poskytnutého Teheránem. Před válkou mělo Rusko též tisíce takových raket v zásobě, ale dnes už mu jich údajně zbývá jen kolem sedmi stovek. V poslední době je tedy schraňuje na velká ostřelování, kterými se snaží přehltit ukrajinskou protiraketovou obranu. Naopak navýšilo počty používaných dronů. Nyní jich měsíčně vyšle čtyřikrát více, než tomu bylo loni v zimě.

Snad největší výzva Kremlu spočívá ve výrobě tanků a dalších obrněných vozidel. Měsíčně Rusové vyprodukují přibližně 125 tanků, ale většinou jde o starší modely s novým vybavením. Podle informací NATO toto tvrzení platí o 86 procentech ruských tanků vyprodukovaných v loňském roce. V zásobě by jich Rusko mělo mít ještě pět tisíc, ale „pravděpodobně vysoké procento z nich nelze nově vybavit a jsou vhodné jen ke kanibalizaci součástek,“ řekl zástupce NATO.

Během války Moskva přišla minimálně o 2700 tanků. To je dvakrát více, než kolik jich v únoru 2022 původně na Ukrajinu vůbec nasadila.

Západ také blízce sleduje ruskou ekonomiku a hledá známky toho, jak souhra plně rozjetého obranného sektoru, západních sankcí a Putinovy snahy přizpůsobit celou ekonomiku válce ovlivňuje ruskou schopnost udržet konflikt v pochodu.

Válka ekonomiku země zcela změnila, tvrdí představitel NATO. V post-sovětské éře byla vedoucím sektorem jednoznačně ropa. Nyní je největším sektorem obrana a ropa jej financuje. To vytváří nerovnosti, které budou pro Rusko pravděpodobně v budoucnu problematické, ale v současnosti ekonomika funguje.