Článek
Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS spolu s tajnou službou FSB a dalšími resorty „dokončuje všechny právní náležitosti, které jsou pro vyřazení Tálibánu z ruského seznamu teroristických organizací nezbytné“.
„Tento proces musí být proveden zákonem předepsaným způsobem,“ uvedl Kabulov.
Šéf FSB Alexandr Bortnikov odůvodnil ruské rozhodnutí tím, že Moskva vidí „připravenost Tálibánu bojovat proti nejnebezpečnějšímu křídlu (teroristického) Islámského státu (IS) zvanému Vilájat Chorásán, jež dále získává podporu od Západu, který jej využívá k podvratným akcím pod falešnou vlajkou“.
Moskva pomalu rozvíjí své vztahy s Tálibánem od roku 2021, kdy se radikální hnutí znovu chopilo moci v Afghánistánu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se v pátek na setkání s afghánským ministrem zahraničí Amírem Chánem Muttakím nechal slyšet, že Moskva je přesvědčena o nutnosti vést „pragmatický dialog“ se současnou afghánskou vládou. Zároveň vyzval Spojené státy, aby Afghánistánu vrátily zabavený majetek. „Západ by měl také přijmout odpovědnost za poválečnou obnovu země,“ poznamenal podle agentury Reuters Lavrov.
O ruské zodpovědnosti za devastaci Afghánistánu během sovětské invaze, která začala v roce 1979 a trvala téměř deset let, než Sovětský svaz po těžkých ztrátách zemi opustil, se šéf ruské diplomacie nezmínil.
Tálibán zakázal MMA. Vadí mu násilí
Islamistický Tálibán se vrátil k moci v Afghánistánu v srpnu 2021 během stahování amerických a dalších zahraničních vojsk ze země. Tehdy sliboval, že bude umírněnější než za své předchozí vlády v 90. letech. Slib ale neplní a opět omezuje práva občanů, především žen. Naposledy v srpnu schválili tálibové nové zákony, které prakticky totálně umlčují ženy. Zakazují jim smích, zpěv i mluvení, a to i doma, pokud by ženu mohl slyšet někdo v okolí.
Podle agentury Reuters žádný stát dosud oficiálně neuznal Tálibán jako legitimní vedení Afghánistánu, Čína a Spojené arabské emiráty ale akceptovaly jeho velvyslance.