Článek
Posejdon s jaderným pohonem je určen k proniknutí přes pobřežní obranu, má být schopný se pohybovat při dně, což mu umožní se vyhnout většině detekčních zařízení. Vyzbrojený je jadernou hlavicí o síle dvou megatun, jejíž exploze by zničila rozsáhlou oblast pobřeží a učinila ji na dlouhá léta neobyvatelnou. V listopadu varoval americký expert Christopher Ford, který má v USA na starosti mezinárodní bezpečnost a nešíření jaderných zbraní, že je to zbraň určená k „zaplavení amerických pobřežních měst radioaktivními tsunami“.
„Je to rozhodně projekt, který bude určen k zastrašování, jako karta pro vyjednávání, zřejmě při jednání o kontrole zbraní,“ uvedla profesorka mezinárodních vztahů na norském státním Institutu pro obranné studia Katarzyna Zysková a dodala, že hrozba je reálná vzhledem k úrovni infrastruktury, která byla pro torpédo vybudovaná a kvůli jeho testům na ponorkách. Poprvé se Moskva o této zbrani Moskva zmiňovala v roce 2015, tehdy ale nebylo jasné, zda nejde o blaf.
Rusové testovali revoluční podmořský dron Poseidon
Ruská média však aktuálně informovala, že se u třech ponorek testují úpravy, aby mohly nést zbraň o délce 20 metrů. Původně se uvádělo, že se má pohybovat rychlostí 37 až 55 km/h, ale zřejmě bude rychlost vyšší, i když expert na ponorky Jane´s Manash Pratim Boruah považuje za přehnané ruské údaje o rychlosti až 180 km/h. Jasně ale řekl: „Zbraň existuje, můžete vidět vývoj torpéda. Je velmi pravděpodobné, že Posejdon bude testován a je tu velké riziko znečištění i bez hlavice, nese reaktor.“
Šéf norské zpravodajské služby viceadmirál Nils Andreas Stensønes řekl stanici CNN, že Posejdon je součástí nového typu ruských zbraní jaderného odstrašení. Ty však taky mají Moskvě zajistit kontrolu nad na suroviny bohatou Arktidou a umožnit kontrolovat severomořskou plavení cestu.
Obnovování ruských sil v Arktidě
Rusko už před několika lety začalo s obnovováním svých základen na dalekém severu a s rozšiřováním a prodlužováním ranvejí na tamních letištích. Obnoveno bylo i letiště v Alexandřině zemi, což je nejzápadnější ostrov v Zemi Františka Josefa, kde se v posledním březnovém týdnu objevovaly ruské ponorky. Moskva tam umístila také třímachové záchytné stíhačky MiG-31BM, které mohou nově sloužit i jako nosiče hypersonických střel Kinžal. Z některých letišť na severu se mohou přiblížit až k Aljašce.
Rusko se po vypovězení ozbrojovací smlouvy hned pustilo do vývoje nových raket
„Rusko přestavuje letiště a radarové základny ze sovětské éry, buduje nové přístavy a pátrací a vyhledávací střediska a současně buduje flotilu svých ledoborců, ať už atomových, nebo s konvenčním pohonem,“ uvedl mluvčí Pentagonu Thomas Campbell. Také obnovuje svou síť protivzdušné a pobřežní obrany vyzbrojenou raketami a posiluje své schopnosti odepřít (ostatním) přístup do klíčových oblastí Arktidy. Obnovena byla radarová stanice na ostrově Kotelnyj. Campbell také zdůraznil, že na dvou arktických letištích Rogačevo a Anadyr byly rozmístěny síly rychlé reakce. Varoval, že Rusko dostává pod kontrolu celou severomořskou cestu, která spojuje Norsko s Aljaškou. Ta se stává stále významnější s tím, jak ustupuje led na sever a jeho tloušťka je menší.
Připomněl, že už v prosinci Rusko oznámilo, že s úspěchem otestovalo hypersonickou protilodní střelu 3M22 Cirkon létající osmkrát rychleji než zvuk. Používat se dá i proti plavidlům v Severním ledovém oceánu. Ve čtvrtek ruská agentura TASS oznámila další úspěšný test Cirkonu, který byl vypuštěn u válečné lodí Admiral Gorškov. Další testy mají následovat v květnu nebo červnu. Stensønes uvedl, že této střele využívající nové technologie a pohybující se extrémně rychle, se dá těžko čelit.
Cirkon a Posejdon byly mezi novými zbraněmi, jimiž se v roce 2018 chlubil ruský prezident Vladimír Putin s tím, že jsou schopny změnit poměr strategických sil.
Putin se chlubil zbraněmi, které nezastaví žádná obrana
Rusko se hájí, že všechny jeho aktivity jsou mírové a jde mu jen o ekonomické využití Arktidy. Na tu si ale klade nároky i Norsko a Dánsko kvůli Grónsku.
Spojené státy kvůli posilování ruských vzdušných sil v oblasti přesunuly vůbec poprvé dočasně do Norska nadzvukové strategické bombardéry B-1B Lancer, které nyní působí na základně Ørland a mohou působit i nad Barentsovým mořem.