Článek
Obohacený uran Čína může využít pro jaderný reaktor CFR-600, který na výše zmíněném ostrově vzniká. Agentura Bloomberg o něm píše, že je jedním z nejsledovanějších zařízení na světě, a to navzdory tomu, že zatím není funkční.
Spojené státy ale předpokládají, že ještě v letošním roce elektrárna provoz zahájí. Až se tak stane, bude CFR-600 schopen vyrábět plutonium vhodné pro jaderné zbraně, což by Pekingu mohlo pomoci zvýšit zásoby bojových hlavic až čtyřnásobně v průběhu příštích 12 let.
Čína by se tím mohla vyrovnat jadernému arzenálu, kterým v současnosti disponují jen Spojené státy a Rusko.
„Je velmi znepokojující, že na tom Rusko a Čína spolupracují. Myslím, že (americké) ministerstvo obrany je znepokojeno. Odpovídá to našim obavám z rostoucího rozšiřování jaderných sil Číny, protože pro více zbraní potřebujete více plutonia,“ reagoval náměstek amerického ministra obrany pro vesmírnou politiku John F. Plumb.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se 30. prosince loňského roku během videokonference shodli na tom, že spolupráce v obranné a vojenské technologii zaujímá ve vzájemných vztazích „zvláštní místo“.
„Čína zjevně těží z ruské podpory,“ uvedla německá expertka na kontrolu zbraní Hanna Notteová. Riziko pro Peking podle ní spočívá v tom, že Spojené státy mohou v reakci na čínské zvyšování jaderných zásob rozšířit své vlastní zásoby a vojenské napětí mezi oběma státy se tak znovu zvýší.