Článek
„Samozřejmě že myslel mě,“ řekla podle webu Politico. „Pro Erdogana je každý zastánce práv Kurdů terorista.“
Nezařazená opoziční poslankyně se nyní stala jednou z hlavních postav sporu, v němž jde o vstup Švédska a Finska do NATO, jejž musí schválit všechny alianční země. Turecko hrozí, že ho zablokuje, protože Stockholm podporuje Kurdy, a za souhlas žádá změnu této politiky.
Ankara bojuje proti Straně kurdských pracujících (PKK), již považuje stejně jako zbytek světa včetně Švédska za teroristickou organizaci, i syrským kurdským milicím YPG, které považuje za odnož PKK. Výměnou za souhlas se vstupem Švédska a Finska žádá vydání údajných „kurdských teroristů“, ale také příznivce klerika Fethullaha Gülena, jehož Turecko považuje za strůjce neúspěšného puče z roku 2016.
O co Erdoganovi jde? O Švédsko a Finsko v NATO ne, píše opoziční server
Ankara už vypracovala konkrétní seznam, který čítá tři desítky jmen, a turecký velvyslanec ve Stockholmu Hakki Emre Yunt uvedl, že by „švédská vláda měla vydat také Kakabavehovou“, která má švédské a íránské občanství.
To Švédové ostře odmítli a poslankyně se nechala slyšet, že by to měl být ambasador, kdo „se bude pakovat“. Navíc se proti tureckým tvrzením, že někteří švédští politici podporují PKK, ohradila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. „Jde o závažná obvinění, která postrádají jakýkoli základ,“ tweetovala.
Vláda schválila vstup Švédska a Finska do NATO
Turecko ale zatím vzdor středečnímu osmihodinovému jednání s představiteli Švédska a Finska na svých podmínkách trvá. Podle stanice France 24 předložilo vyjednavačům pět požadavků na „bezpečnostní záruky a konkrétní kroky“.
Stále jde o stíhačky
Kromě odmítnutí politické, vojenské i finanční podpory PKK a YPG požaduje Ankara také odvolání omezení na vývoz zbraní do Turecka. Další termín jednání zatím nebyl stanoven a z kuloárů turecké vlády se podle listu Hürriyet proslýchá, že shodu se Švédskem a Finskem se do madridského summitu NATO, který se uskuteční na konci června, nepodaří najít.
Turecko tak podle pozorovatelů stupňuje tlak na USA, aby Washington přimělo povolit nákup modernizovaných bojových letounů F-16 a případný návrat do projektu superstíhaček F-35, z nějž bylo kvůli nákupu ruských protivzdušných systémů vyloučeno. Právě tyto „obchody“ jsou totiž ve skutečnosti cenou za souhlas se vstupem Finska a Švédska do NATO.