Článek
Vzhledem k tomu, že přijetí nových zemí do Aliance vyžaduje souhlas všech členů NATO, postoj Turecka ohrožuje případné rozšíření vojenského uskupení. Erdogan navíc vzkázal diplomatům z obou skandinávských zemí, aby do Turecka ani nejezdili vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky totiž v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Erdogan Finsku a Švédsku vyčítá, že slouží jako „bezpečné útočiště pro teroristy ze Strany kurdských pracujících (PKK)“. Strana vedla desítky let trvající povstání v Turecku, jejím hlavním cílem je boj za vytvoření kurdského státu. V Turecku je PKK zakázaná jako teroristická organizace. USA ji od roku 1997 považují také za teroristickou organizaci.
Ankara ovšem tvrdí, že Západem podporované Syrské demokratické síly (SDF) jsou prodlouženou rukou PKK a obvinila Švédsko, že umožňuje jejich financování a nábor pro kurdské milice a jejich spojence. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že taková podpora je „nepřijatelná a pobuřující“.
„Skutečnost, že tyto dvě země jsou v kontaktu s členy teroristické organizace, že jim Švédsko posílá zbraně a že uvalují omezení na vývoz obranného vybavení do Turecka, jde proti duchu Aliance,“ řekl.
Na rozšíření NATO reagoval i ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj samotné přijetí obou zemí není problém.
