Článek
Vzhledem k tomu, že přijetí nových zemí do Aliance vyžaduje souhlas všech členů NATO, postoj Turecka ohrožuje případné rozšíření vojenského uskupení. Erdogan navíc vzkázal diplomatům z obou skandinávských zemí, aby do Turecka ani nejezdili vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky totiž v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Erdogan Finsku a Švédsku vyčítá, že slouží jako „bezpečné útočiště pro teroristy ze Strany kurdských pracujících (PKK)“. Strana vedla desítky let trvající povstání v Turecku, jejím hlavním cílem je boj za vytvoření kurdského státu. V Turecku je PKK zakázaná jako teroristická organizace. USA ji od roku 1997 považují také za teroristickou organizaci.
O co Erdoganovi jde? O Švédsko a Finsko v NATO ne, píše opoziční server
Ankara ovšem tvrdí, že Západem podporované Syrské demokratické síly (SDF) jsou prodlouženou rukou PKK a obvinila Švédsko, že umožňuje jejich financování a nábor pro kurdské milice a jejich spojence. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že taková podpora je „nepřijatelná a pobuřující“.
„Skutečnost, že tyto dvě země jsou v kontaktu s členy teroristické organizace, že jim Švédsko posílá zbraně a že uvalují omezení na vývoz obranného vybavení do Turecka, jde proti duchu Aliance,“ řekl.
Na rozšíření NATO reagoval i ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj samotné přijetí obou zemí není problém.
Finsko a Švédsko v NATO? Problém je jen rozšiřování infrastruktury, řekl Putin
