Článek
„Počáteční odhad národní ropné společnosti říká, že do dvou až tří měsíců můžeme těžit 500 až 600 tisíc barelů denně. Pak to zvýšíme k normálu, což je asi 1,6 miliónu. To podle mě nastane asi za rok,“ řekl Tahrúní. Dodal, že válka zanechala na ropných polích minimální škody. „Většina polí je z více než devadesáti procent netknutá,“ popsal.
Někteří analytici to však považují za příliš optimistickou vizi. Zdroje z italské společnosti Eni, která je v Libyi největším producentem, předpovídají, že počátkem příštího roku bude produkce teprve na 750 tisících barelů denně. Podle konzultační firmy Wood Mackenzie potrvá tři roky, než se objem produkce dostane na předválečnou úroveň, v závislosti na tom, jak rychle se vrátí zahraniční pracovníci.
Agentura Reuters zatím upozornila, že rebelové s pomocí Kataru znovu zprovoznili ropný terminál v Tobrúku a vyzvali také zaměstnance terminálů Rás Lanúf a Briga k návratu do práce.
Kam směřovaly libyjské suroviny v roce 2009 | |
---|---|
země | podíl v procentech |
Itálie | 32 |
Německo | 14 |
Francie | 10 |
Čína | 10 |
Španělsko | 9 |
USA | 5 |
ostatní země | 20 |
zdroj: Reuters |
Libye byla vždy závislá na zahraničních expertech a agentura Reuters upozornila, že ti s okamžitým návratem váhají, neboť se stále obávají o svoji bezpečnost. Španělská společnost Repsol minulý měsíc oznámila, že na jejím majetku v Libyi škody nejsou, ale pracovníci se vrátí, že budou boje skončeny. Obnovit produkci jim pak potrvá čtyři týdny.
Obnovení těžby a vývozu ropy je jednou z priorit povstalecké vlády Přechodné národní rady. Ropa tvoří 95 procent státních příjmů. Nejhorším scénářem pro povstalce i firmy by tedy byly pokračující boje či sabotáže. „Libyjská ropná pole jsou v rozsáhlé a odlehlé saharské poušti a je nemožné je bránit při útoku,“ upozornila firma Wood McKenzie.
Rusko a Čína mají utrum?
Ropné společnosti se mezitím snaží urvat pro sebe větší porci. Vedle největších producentů z předválečné doby, italského Eni, francouzského Totalu a španělského Repsolu se do popředí tlačí i britský BP či rakouský OMV a Marathon. Průzkum libyjského pobřeží začala před časem čínská státní firma CNPC a Peking už prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí oznámil, že doufá, že se Čína bude moci podílet na poválečné obnově země.
Vlády v domovských zemích ropných koncernů o překot slibují uvolnění zmrazených libyjských kont a fondů. Mezi prvními, kdo k němu vyzval, bylo Německo, které se na zásahu v Libyi nepodílelo.
Tahrúní zdůraznil, že nová libyjská vláda uzná dříve uzavřené kontrakty se zahraničními ropnými společnostmi. Na otázku, zda povstalci budou dělat problémy společnostem ze zemí, které je nepodporovaly, odpověděl: „Nakolik já vím, tak ne.“