Článek
Novináři BBC mohli v rámci vládou zřízeného výjezdu navštívit čtyři místa, kde původně byly rohinžské vesnice. Na satelitních snímcích jsou tam nyní vidět nově vybudované tábory. Cesta byla novinářům umožněna jen s policejním doprovodem, který rozhodoval, kde se smí fotografovat
V rámci cesty navštívila skupina tábor Hla Poel Kaung pro 25 000 navrátilců, kteří by v něm měli zůstat dva měsíce, než se přesunou na místo, kde budou dál žít. Tábor byl dokončen před rokem, ale je v špatném stavu, třeba společné záchody se zřítily.
Tábor vznikl na místě rohinžských vesnice Haw Ri Tu Lar a Thar Zay Kone. Správce zařízení Soe Šve Aung popřel, že by tyto vesnice byly zničeny. Poté, co mu byly ukázány satelitní snímky, řekl, že se k tomu vyjádřit nemůže, protože nastoupil do funkce teprve nedávno.
V případě dalšího tábora Kyein Chaung, který má sloužit pro dlouhodobý pobyt, úředníci potvrdili, že byl postaven na místě vesnice Myar Zin. Hned vedle tábora jsou kasárna pohraničníků, kteří se dopouštěli násilí na Rohinzích.
Přestavěna byla i část města Myo Thu Gyi, vypálené domy Rohingů byly strženy a nahrazeny velkým komplexem úředních budov a policejní stanicí.
Ve vesnici Inn Dinn, kde žily tři čtvrtiny muslimů a čtvrtina buddhistů, z muslimské čtvrti nic nezbylo. Na jejím místě stojí budovy pohraničníků.
Australský institut pro strategickou politiku, který analyzoval satelitní snímky, uvedl, že 40 procent rohinžských vesnic, které byly poničeny při etnickém násilí a čistkách v roce 2017, bylo srovnáno se zemí.
Většina barmských muslimů patří k etnické menšině Rohingů. V minulých letech jich po krvavých střetech s armádou a milicemi a čistkách, na nichž se podíleli i vesničané, desetitisíce utekly ze svých domovů v barmském Arakanském státě. Čistky odstartovaly po smrtelných útocích radikálních Rohingů na policisty. Barmská vláda tvrdí, že žádné rohinžské etnikum neexistuje a že jde o nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše, kteří do Barmy přišli v době britské nadvlády. Většina z 1,1 milionu příslušníků Rohingů proto nemá státní občanství, i když některé rodiny žijí na území Barmy už několik století. |