Článek
Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti pět zemí – kromě Ruska ještě Bělorusko, Sýrie, Eritrea a Severní Korea. K těm se nyní přidaly ještě Nikaragua a Mali.
Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po „spravedlivém a trvalém míru“. Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský na Twitteru ještě před hlasováním uvedl, že Česko „důrazně podporuje“ navrhovanou rezoluci. Hájí podle něj „zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států“.
Rok od invaze: Speciální debata Novinek z různých úhlů pohledu – 1. díl
Moje země důrazně podporuje návrh rezoluce, který nám byl předložen k posouzení. Návrh hájí zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 23, 2023
Podle agentury AFP spojenci Ukrajiny doufali, že ve čtvrtek ve Valném shromáždění vybudují alespoň stejně širokou koalici jako při říjnovém hlasování o anexích. Tohoto cíle ale nedosáhli: hlasování se zdržela řada afrických zemí nebo také Čína, Indie a Pákistán.
Deník The New York Times ve čtvrteční analýze vývoje na mezinárodní scéně poznamenává, že mnohé z těchto „neutrálně“ vystupujících zemí od začátku ruské agrese poskytly Moskvě významnou ekonomickou nebo diplomatickou podporu. „A i některé ze zemí, které původně souhlasily s odsouzením Ruska, vidí válku jako problém někoho jiného a začaly se od té doby posouvat k neutrálnějšímu stanovisku,“ dodává list.