Článek
„Obávám se, že Jun by mohl potenciálně vystavit Korejskou republiku a její občany velkému nebezpečí, pokud mu bude dovoleno nadále sloužit jako prezident, protože představuje značné riziko extrémních akcí, jako je další pokus o zavedení stanného práva,“ řekl podle The Financial Times dosavadní prezidentův spojenec Han Dong-hun, který dříve sliboval, že hlavu státu v klíčovém hlasování podrží.
„Vzhledem k novým skutečnostem, které se objevují, si myslím, že Junovy prezidentské povinnosti musí být co nejdříve pozastaveny, aby byl ochráněn národ a veřejnost,“ dodal Han.
Já? Generál, který měl řídit zemi ve stanném právu, se to prý dozvěděl z televize
Opoziční strany, které mají nyní v jihokorejském parlamentu většinu, předložily návrh na ústavní žalobu s cílem sesadit prezidenta ve čtvrtek. Samotné hlasování, které rozhodne o politickém osudu Jun Suk-jola, je plánováno na sobotu.
EXPRESS NOVINEK: Co se děje v Jižní Koreji?
Opozice má v parlamentu pohodlnou většinu, ale k dosažení dvoutřetinové většiny potřebné k sesazení prezidenta potřebuje osm hlasů vládní konzervativní strany. Šéf parlamentního klubu PPP už podle agentury AFP avizoval, že všech 108 poslanců strany „zachová jednotu“, „aby odmítli žalobu proti prezidentovi“. Z nynějšího prohlášení samotného předsedy prezidentovy strany Síla lidu ale vyplývá, že partaj nebude zcela jednotná.
Jihokorejský prezidentský úřad ve čtvrtek označil prohlášení o stanném právu za „varování“ pro opoziční strany a uvedl, že se od prezidenta neočekává, že by se za svůj krok omluvil. Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo s argumentem, že opoziční Demokratická strana sympatizuje se Severní Koreou a paralyzuje vládu svou podle něj protistátní činností. Na základě přijatých trestních oznámení vinících prezidenta ze spáchání zrady nyní jihokorejského prezidenta vyšetřuje i policie, informovala agentura Jonhap.
Jihokorejský prezident Jun překvapivě vyhlásil stanné právo v úterý v noci. Odůvodnil to snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Několik hodin po ohlášení se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament. Vyhlášení stanného práva nakonec odvolala i vláda.