Článek
Na zemi, kterou sužují drsné zimy, jsou místní trávníky v úctyhodném stavu: koberec husté, zdravé, jasně zelené trávy zesiluje i zjemňuje vizuální dopad monumentálního mauzolea. Každý den je tu k vidění malá armáda mužů a žen posedávajících v různých sekcích zahrady a freneticky oždibujících kousky trávníku nástroji, které by se spíš hodily k cizelování bonsaje než ke kosení.
Jedna z žen oblečených do bledě modré uniformy s čepicí se štítkem chránícím před sluncem nepracuje s ničím jiným, než s nůžkami a malou plastikovou nádobkou na sbírání uschlých stébel. Její úkol je dvojí: narovnávat zdravou trávu a odstraňovat poškozená nebo zhnědlá stébla, která by mohla kazit šťavnatě zelený vzhled trávy.
"Před časem jsme tu měli hodně silné deště, které části trávníku ubily," řekla AFP trávníková údržbářka, která neuvedla jméno. "Když je déšť moc silný, používáme kartáče, abychom zabránili vodě nashromáždit se v loužích na jednom místě. Pak, když všechno vyschne, musíme trávu narovnat," dodala.
Opodál se stejně oblečená žena stará o vlastní úsek hrabičkami, které nejsou víc než 15 centimetrů dlouhé. "Tohle je nový druh trávy. Vysadili jsme ji teprve nedávno, a proto vyžaduje spoustu práce," řekla.
Na rozdíl od své kolegyně s nůžtičkami, která tohle zaměstnání vykonává jen několik měsíců, ona sama se o palácové zahrady stará už šest let. A prý jí to vůbec nepřipadá jednotvárné. "Nudné? Ne, to ani trochu. Je to velká čest pracovat na takhle mimořádném místě. Jsem velmi hrdá, že tím, co dělám, ho udržuju krásné," dodala prostřednictvím jednoho z osobních strážců a tlumočníků, které severokorejská vláda přiděluje jako doprovod všem zahraničním novinářům v zemi.
V zimě přijdou na řadu kartáče
Severokorejské hlavní město je v létě relativně zelené. Většina z jeho velkých památníků - a těch je tu spousta - je obklopena trávníky, a místní ulice jsou často lemovány stromy a travnatými krajnicemi. Břehy řeky Tedong nabízejí veřejné parky obyvatelům, kteří většinou žijí v šedých panelácích a pracují ve stejně neveselých kancelářských blocích.
Mezitím v palácových zahradách mění další z členek travního týmu nůžky za malý rýč. "Máme tu pár holých míst, a tak chceme vybrat kousky trávy ze zdravých částí trávníku a transplantovat je sem," vysvětlila. "Nikdy si nepřipadám unavená nebo znuděná," tvrdí. "Je to jednoduše otázka ducha. Když děláte práci, která vás baví, tyhle pocity se neobjeví," dodala.
Palácové trávníky se upravují celý rok včetně zimy, kdy teploty klesají k minus 17 stupňům Celsia. "Když sněží, tak ten sníh odkartáčujeme," řekla jedna ze zaměstnankyň zahrad. "Je to těžká práce, ale aspoň se u ní zahřejeme," dodala.